Opravdu pestrá úroda: zeleninové rarity a neobvyklé druhy

Pepína s cukrem a skořicí

Jihoamerické polokeře této exotické rostliny možná znáte pod označením „kačuma“ nebo cachuma. Pepína se v našich podmínkách pěstují jako jednoletky, dorůstají se výšky přibližně 40 centimetrů a jejich dlouhé výhony se už v červenci začnou prohýbat pod tíhou plodů. Kulatá pepína mají hladkou a tmavě žíhanou slupku. Svou chutí připomínají banány,  hrušky nebo klasické melouny a sklízet byste je měli na přelomu července a srpna. Počítejte s vysokým obsahem vitamínu C. Pepína můžete konzumovat syrová nebo si je posypat třeba cukrem se skořicí.

V našich zeměpisných šířkách je určitě lepší vysadit pepína do nádob či truhlíků. Na záhonu se pepína sice pěkně rozrostou, ale jejich plody mnohdy nestihnou uzrát do začátku zimy, a tak byste mohli přijít o celou úrodu. Balkonové nádoby snadno před prvními mrazíky schováte domů na teplé a světlé místo. Při přezimování postačí mírná zálivka. Jakmile přestanou přízemní mrazíky, můžete jej umístit opět ven.

Divoká rajčata intenzivní chuti

Keříčkové rajče roste ve své domovině na severu Jižní Ameriky jako divoce a volně rostoucí keř. I proto se velmi dobře pěstuje, rozhodně se nejedná o choulostivý druh zeleniny. Jeho plody jsou sice poměrně malé, ale mají velmi intenzivní a mírnou sladkou chuť. Divoká rajčata se podobají klasickým běžně šlechtěným rajčatům – plody na nich ovšem rostou ve výrazně větším množství a celá rostlina nevyžaduje takovou péči. Výbornou zprávou je, že divoké rajče  netrpí plísněmi a není nutné ho chránit před deštěm.

„Sladké brambory“ – batáty

Povíjnice batátová se už zřejmě nikdy nezbaví označení „sladké brambory“, i když batáty s bramborami vůbec nic společného nemají. Jejich hlízy mají tvary podobné našim bramborám, obvykle bývají o něco větší a těžší. Slupka batátů má jemně růžovou barvu a uvnitř bývají batáty jasně až tmavě oranžové. Po tepelné úpravě mají jemně nasládlou chuť – připravit z nich můžete skvělou polévku, hranolky nebo je zapékat s topinambury a další méně obvyklou zeleninou.

A několik skvělých tipů na zeleninové rarity

Topinambury – jejich hlízy využijete v kuchyni v obdobných kombinacích jako brambory či batáty. Navíc vám ještě svými vysokými a kvetoucími lodyhami nádherně ozdobí zahradu.

Reveň – rebarbora se během několika let nádherně rozroste a vy si budete užívat báječné rebarborové limonády, chutných koláčů s drobenkou nebo rebarborových marmelád.

Čistec – po podzimní sklizni můžete jeho hlízy upravovat podobně jako chřest nebo brambory. Dá se také sušit a konzumovat celou zimu.

Jakon – hlízy rostliny jakon ‚Inka Red‘ používali v kuchyni už staří Inkové. Vy je můžete konzumovat čerstvé syrové nebo je usušit. Používají se k výrobě sirupů a nápojů a z listů rostliny si můžete vyluhovat zdraví prospěšný čaj.

Lagenárie – tyto rostliny možná znáte pod označením kalabasy. V kuchyni je využijete podobně jako cukety. Dají se ovšem konzumovat čerstvé podobně jako meloun a výrazně zpestří i ovocné a zeleninové saláty.

Vigna – vysoce výživná luštěnina je proslulá svými dlouhými jedlými lusky. Ty se dají dusit či vařit a představují vynikající přílohu k masu. V létě také skvěle doplní zeleninové saláty.