Šedovous sibiřský
Spodiopogon sibiricus
Spodiopogon sibiricus řadíme do čeledi Poaceae – lipnicovité. Rostlina je rozšířená zejména ve východní Asii, areál výskytu sahá od Sibiře až po Koreu a Japonsko. Ve volné přírodě roste na loukách a horských svazích, hojně se vyskytuje i ve světlých lesích.
Šedovous sibiřský se vyznačuje hustými, úhlednými trsy kulovitého tvaru, které v době květu dosahují nepřehlédnutelnou výšku 110 cm. Tato okrasná tráva však za svůj přitažlivý vzhled vděčí zejména elegantním, sytě zeleným listům s výrazným bílým páskem. Za pozornost stojí i dlouhé, fialově zbarvené latě, které se na rostlině objevují od července do září.
Šedovous v zahradě
• Pěkné kombinace nabídne s hortenziemi, slunečnicemi, bělotrnem (Echinops ritro), upoutá pozornost i s jinými odrůdami okrasných trav.
• Podtrhne vzhled zahradních dekorací, jako jsou např. sochy a různé amfory.
• Rychle vyplní prostor, oživí fádní zahradní kompozice.
• Vytvoří zajímavá zákoutí v zahradách s vlhkými půdami.
• Přitažlivý na okrajích zahradních jezírek a rybníků.
• Vynikne v popředí okrasných dřevin.
• Ve skupinové výsadbě zaujme v zadních okrajích záhonů.
• Jako solitér se vyjímá na upraveném trávníku.
• Nahradí živý plot, oddělí tematicky odlišné části zahrady, např. okrasnou zahradu od užitkové.
• Uplatní se v městských výsadbách i ve venkovských a přírodních zahradách.
Návod na pěstování
Šedovous vysaďte na slunné stanoviště do dobře propustné, mírně vlhké až vlhké, výživné, hlinitopísčité půdy. Dobře zakořeněná rostlina výborně toleruje i sušší podmínky, ale zejména mladší rostliny si potrpí na pravidelném přísunu vláhy, takže během letních veder je nezapomeňte pravidelně a vydatněji zavlažovat. U vysychavých půd se osvědčila nastýlka z drcené kůry, která udrží v půdě vlhkost a zabrání růstu plevele.
Jinak rostlina během vegetačního období nevyžaduje žádnou speciální péči. Trsy se na zimu nestříhají a listy zůstávají v záhonu. Má to své opodstatnění. Listy brání pronikání sněhu a vody přímo do trsů, takže v konečném důsledku chrání rostlinu před vyhnívání. Suché trsy tedy seřízněte až na jaře před pučením. Starší rostliny je vhodné po 4 či 5 letech zmladit a rozdělit. Podpoříte jejich kondici i atraktivnější vzhled. Rostlina je mrazuvzdorná do -17 °C, v náročnějších klimatických podmínkách jí dopřejte přikrývku z listí nebo chvojí.