Ořešák vlašský je dlouhověký, mohutný strom pěstovaný pro velké a chutné vlašské ořechy.

Ořešákům se se nejlépe daří na slunném, teplém stanovišti s hlubší, výživnou a propustnou půdou. V prvních letech po výsadbě ocení pravidelnou zálivku, později už bývají poměrně odolné vůči suchu. Potřebují dostatek prostoru pro korunu i kořeny. Řez se provádí spíše mírně a s rozmyslem, aby se zbytečně nevytvářely velké rány.

Důležité je uklíze listy pod stromem pro omezení chorob. Mezi oblíbené a v prodeji běžně dostupné odrůdy ořešáku vlašského patří ‘Mars’, ‘Lake’ a ‘Chandler’.

Choroby ořešáku a jak je řešit

Nejčastější problémy u ořešáku jsou bakteriální skvrnitost (bakterióza) a antraknóza (listová skvrnitost). Obě se silně zhoršují v deštivých letech a nejlépe funguje prevence (vzdušná koruna, úklid listů pod stromem a včasné ochranné postřiky).

Bakteriální skvrnitost / bakteriální spála ořešáku (Xanthomonas)
Projevuje se tmavými skvrnami na listech a hlavně na mladých plodech a jejich oplodí. Proniká do plodů, plody černají, sesychají a opadají. Hrozí výrazné poškození úrody.
Řešením je prevence. Strom nevysazujte na přemokřené stanoviště a vlhké lokality. Pod stromem nenechávejte pod ním ležet napadené listí. Pomáhá měďnatý, fungicidní, preventivní postřik před květem a následně 1–2× po odkvětu.

Antraknóza ořešáku / listová skvrnitost (Ophiognomonia leptostyla)
Na listech vznikají drobné hnědé až černé skvrny, které se zvětšují. Při silném napadení listy žloutnou a předčasně opadávají, což strom oslabuje a zhoršuje vyzrávání plodů.
Základ je důsledně uklidit a odstranit spadané napadené listí, protože na něm patogen přezimuje. V krajním případě můžete na jaře použít ochranný postřik.