Festuca mairei, s českým názvem Kostřava atlasská, se řadí do široké čeledi lipnicovité – Poaceae. Jde o jednu z největších kostřav. Pochází z Maroka, roste podél řek v pohoří Atlas. Najdeme ji v nadmořských výškách až 2300 m. Listy raší v průběhu dubna a rychle přirůstají. U nás většinou listy vydrží zelené po celou zimu. V tužších vlhkých zimách však část listů může uschnout.

Kostřava mairei má výrazně husté, ježaté trsy tvrdých, šedozelených, špičatých listů asi 0,5 cm širokých. Kvete od června až do července vyššími slámovými řídkými vzdušnými úzkými latěmi vzpřímeně rozloženými nad celým trsem. Mají jemnou, bílo-zelenou barvu a rostlině dodávají ležérní rozcuchaný vzhled.

Kostřava atlasská v zahradě

·         Je vhodná především pro skupinové výsadby přírodního a stepního charakteru.

·         Upoutá pozornost v kombinaci s jinými druhy výrazně barevných trav, trvalek a malých keřů ve slunečních záhonech a předzahrádkách.

·         Je vhodná i pro barevně laděné lemy.

·         Při kombinování je dobré pamatovat na to, že po odkvětu už nebývá tak atraktivní a během suchého léta může zasychat a trpět rzí.

Návod na pěstování

Kostřava atlasská potřebuje dobře propustnou, lehkou, kamenitou nebo písčitou, nepříliš výživnou půdu. Daří se jí na slunném až polostinném místě. Na příliš vlhkých stinných místech s těžkou půdou často vymrzá nebo vyhnívá, takže ztrácí estetickou funkci. Na rozdíl od vysokých trav jí nevadí větrné stanoviště. Pokud však nastanou příliš horká léta, může zasychat. Při dodržení podmínek pěstování je kostřava atlasská u nás plně mrazuvzdorná.

Začátkem jara v březnu opatrně vyčesáváme rukavicí odumřelé listy. Kostřava následně v průběhu jara při dostatku vláhy znovu rychle obroste. Po odkvětu se doporučuje ostříhat květiny, jinak se může vysemenit. Někdy po chladnějších vlhkých zimách může být výrazně proschlá, ale trs častokrát opět obrazí. Vysychání uprostřed trsů předejdeme tím, že starší trsy rozdělíme a rozsadíme, čímž obnovíme kondici rostlin.