Třapatku tenneesi řadíme do čeledi Asteraceae - hvězdnicovité. Jak již napovídá samotné pojmenování rostliny, domovinou trvalky jsou oblasti Tennessee, státu ležícího na východě USA. Pro všechny druhy rodu Echinacea jsou charakteristické robustní tmavé terče s jednou řadou úzkých lupínků, které více či méně visí. Terč z tyčinek je i v tomto případě opravdu výrazný, ale růžovo-fialové okvětní lupínky tentokrát nevisí kolmo dolů. Třapatka tenneesi tedy vzhledově připomíná spíše naše kopretiny.

Jinak je téměř vše identické jako u ostatních odrůd. Květiny nesou vzpřímené, silné stonky, které se vznášejí nad přízemními trsy úzkých, světle zelených, kopinatých listů. Trvalka dorůstá do výšky 80 cm a kvete neúnavně od července do září. Ceněná je zejména pro atraktivní vzhled, léčivé účinky má třapatka úzkolistá, purpurová a bledá.

Třapatka tenneesi v zahradě:

•    Přitažlivá v podrostu vysokých dřevin.

•    Zaujme ve skupinové výsadbě i jako solitér na okraji trávníku.

•    Pěkně vypadá ve společnosti okrasných trav, kosatců, rudbekií.

•    Efektivní v zahradních nádobách na terase nebo balkoně.

•    Zdobí zahradu i během pozdního podzimu.

•    Vhodná pro zahrady ve venkovském a přírodním stylu.

•    Květy jsou vhodné k řezu do vázy.

Návod na pěstování:

Třapatka tenneesi má v oblibě slunná stanoviště. Upřednostňuje dobře propustné, spíše sušší, hlinitopísčité půdy. Dobře však snáší také chudší zahradní zeminy, nevyhovují jí snad jen špatně odvodněné a promáčené zeminy. Trvalka toleruje sucho, ale během letních veder nebo při dlouhodobém nedostatku srážek jí dopřejte pravidelnější zálivku. Odstraňováním odkvetlých květů prodloužíte období kvetení.

Třapatka tenneesi dobře zvládá zimy v našich oblastech a nevyžaduje zimní péči. Rostlina vydrží na jednom stanovišti poměrně dlouhé období, ale starší rostliny obvykle ztrácí na atraktivitě a zároveň méně kvetou. Pomůže jim, když je ve 3 až 4 ročních intervalech zmladíte a rozdělíte.