Permakultura? I v tradičním zahradničení může být jako doma

Zahrada bez rytí, žádná chemie a úporný boj s plevely a škůdci (správně vedená zahrada si vytvoří rovnováhu a poradí si s nimi sama), maximální důraz na mulčování, vyvýšené záhony se základnou z kartonu, bezúdržbovost. Tak by se dalo v kostce shrnout to, co vnímá zahradnická veřejnost, když se poprvé setká s pojmem permakultura na internetových diskuzích a fórech.

Permakultura toho nabízí mnohem víc

Už sami zakladatelé konceptu permakultury (Bill Mollison a David Holmgren) v sedmdesátých letech zahradu chápali jako obnovitelný zdroj k dosažení určité míry potravinové a energetické soběstačnosti s minimem práce a minimem zásahů do přírodní rovnováhy.

Co si z permakultury vzít, i když chcete zůstat u tradičního pojetí zahradničení?

I vaše zahrada se může stát místem, kde se stanete do jisté míry soběstační s minimem nákladů a minimální ekologickou stopou. A kde budete celý rok sklízet čerstvou zeleninu a ovoce, plané i kulturní bylinky. Není přitom třeba hned řešit, jestli rýt nebo nerýt záhony – pro začátek bude stačit řídit se několika jednoduchými pravidly:

• Co ze zahrady vezmete, to do ní vraťte. Zbytky rostlin z kuchyně, posečená tráva, suché listí – vše, co je možné, zkompostujte. Získáte plnohodnotné přírodní hnojivo a ušetříte na chemii. I plevely se dají zkompostovat a vrátit  „do oběhu“.

• Pěstujte ovocné stromy přizpůsobené regionálnímu podnebí, vysaďte původní odrůdy, které dodnes prakticky bez údržby neúnavně plodí kolem silnic a ve starých sadech. Jsou to například hrušeň letní 'Clappova červená', hrušeň podzimní 'Hardyho máslovka', jabloň domácí 'Boikovo', jabloň domácí 'Coxova Reneta', jabloň zimní 'Ontario', třešeň pozdní - chrupka 'Kordia' či Třešeň raná - polochrupka 'Burlat'.
• Věnujte prostor a energii ekologicky vhodným druhům keřů - černý bez, dřín, trnka, hloh, dřišťál, botanické růže, různé ořechy (klokoč zpeřený, líska, ořešák, kaštanovník setý). Plody těchto keřů budete sklízet postupně od jara do pozdního podzimu, v zahradě se přitom uplatní i jejich estetická a užitná funkce – jsou okrasné listem i květy, vytvoříte z nich volné i formální živé ploty.

• Nebojte se jedlých trvalek a letniček. Například tolik oblíbené denivky mají jedlé (a chutné) květy a poupata – například obalená v těstíčku a smažená na másle. Jedlé květy mají i měsíček či violka, do salátů se výborně hodí syrové listy a květy lichořeřišnice, v kuchyni upotřebíte i mladé listy bohyšek.

• Do soběstačné zahrady patří i bylinky a koření – například libeček, řimbaba, ženšen pětilistý, medvědí česnek, pažitka, yzop, šalvěj, meduňka či máta.

Přejeme vám, ať se vám daří.