Ovocné rarity – vyzkoušejte něco nového!

Sladkokyselé plody dřínu obecného

Listnatým dřínům se daří spíše v jižní části nebo v teplejších oblastech naší domoviny. Tu a tam se s nimi setkáte v okrasných i jedlých zahradách zámků na jižní Moravě, ale jinak jsou u nás spíše vzácností. A to je škoda, protože v zahradě udělají spoustu krásy – vyrostou z nich mohutné rozkladité keře nebo pořádné stromy, které se vytáhnou až do výšky sedmi metrů. Vyhovuje jim lehká propustná půda a potřebují také dostatek vláhy. Jsou mrazuvzdorné a dobře snáší i vyšší polohy do 600 m.n.m. Plody dřínu obecného jsou jedlé – mají lehce natrpklou sladkokyselou chuť a z každého stromu či keře jich sklidíte opravdu velké množství, dozrávají postupně od konce srpna až do října. Vysoký obsah vitamínu C zužitkujete v marmeládách, sirupech, kompotech nebo legendární dřínovici. Dají se ovšem konzumovat i syrové.

Vedle borůvek vysaďte klikvu

Drobné keříky klikvy velkoplodé dorůstají 20 centimetrů až 1 metru v závislosti na odrůdě i podmínkách. U nás jsou zatím velkou raritou, ale v Kanadě a USA se klikva běžně pěstuje na velkých polích. Vyhovují jí především vřesovištní zahrady, uvítá podobné půdní podmínky jako borůvky a za obohacení kyselé půdy rašelinou vám poděkuje pěknými bobulemi. Ty mají výraznou červenou barvu, lesklý povrch a jsou znatelně větší než borůvky. Ceněné jsou v medicíně především pomáhají léčit záněty močových cest, potlačují infekce, zamezují tvorbě zubního kazu. Pro svou kyselou chuť se hodí jak k běžné konzumaci, tak k zavařování. Nejčastěji se jedí sušené nebo sušené mrazem, též se z nich vyrábí sirupy a šťávy, džemy a marmelády (hodí se ke svíčkové nebo ke švédským masovým kuličkám či k archivním sýrům).

Zázrak čínské medicíny – kustovnice

Kustovnice čínská (u nás známá též jako góji) pochází z Číny a je považována za vůbec nejzdravější ovoce na světě. Obsahuje neuvěřitelné množství vitamínů, aminokyselin a antioxidantů zabraňujících stárnutí. Opadavý keř se v našich podmínkách velmi rychle rozroste a dobře se množí. Do výšky vytáhne až třímetrové výhony, které během celé vegetační sezóny zdobí svěže zelené listy. Na oranžové či červené plody se můžete těšit na podzim.

Plody aktinídie obsahují 10x více vitamínu C než pomeranč

Aktinidie, známá též jako kiwi, bude jako všechny popínavé rostliny potřebovat stabilní a pevnou oporu, proto může vaši zahradu zpestřit i zajímavou estetikou. Kiwi z nich můžete otrhat na konci léta, chutné plody lze jíst včetně chlupaté slupky, vyrábí se z nich džemy, zmrzliny i limonády, hodí se i na zdobení dortů a dalších dezertů. O rostlinu samotnou se bát nemusíte – je mrazuvzdorná. Její liány potřebují jenom minimum řezu a péče. Dobře snáší i sucho, ale pro bohatou násadu šťavnatých plodů je pravidelná zálivka potřeba. Aktinidie nenapadají prakticky žádní škůdci. Pěstujeme jednu samčí rostlinu na čtyři samičí 

Mišpule se vrací opět do módy

Už je to dobrá desítka let, kdy na českých zahradách začal postupný sklon znovu pěstovat tradiční a původní odrůdy, které připomínají staré časy a v naší krajině tradičně rostly. S nimi se do povědomí zahrádkářů vrátily i mišpule. Pěstování plodů na tomto až šestimetrovém stromě nebude vyžadovat těžkou práci. Žlutohnědé mišpule necháte na větvích až do prvních mrazíků. Teprve, když po nich přejde mráz, změknou a vynikne jejich skvělá chuť. A tak se začátkem zimy můžete znovu pustit do výroby marmelád. Vyžaduje slunečné a závětrné stanoviště a lehčí vápenitou půdu. Hodí se i do vyšších poloh, je mrazuvzdorná.

Východní keř s půvabnými plody - hlošina okoličnatá

Hlošiny k nám přicestovaly z dalekého Japonska a Číny. Tyto mrazuvzdorné čtyřmetrové keře plodí velkou záplavu červených plodů, výjimečně se můžete setkat také s plody žlutými. Podle konkrétní odrůdy dozrávají od září až do konce listopadu. Plody necháte na hlošině dozrát, poté je můžete postupně sklízet a vyrábět z nich chutné marmelády a sirupy. Pro její vzhled se jí přezdívá “česká oliva”.