Vepište alespoň 3 znaky pro vyhledávání
Stálezelený keř s výrazně barevným rašením listů, které přechází z ohnivě červené do sytě zelené. Na jaře jej zdobí převislé hrozny drobných bílých květů, které rozzáří polostinná zákoutí zahrady. Vše o produktu
Slunce – vyberte místo, na které svítí slunce nejméně mezi 11:00 a 17:00.
Polostín – takové stanoviště, které je na slunci 3–6 hodin (ne přes poledne).
Stín – plocha, na kterou slunce svítí méně než tři hodiny denně (ne přes poledne).
Sucho – stanoviště s dobře propustnou a rychle vysychající půdou.
Polosucho – vyberte místo s mírně vlhkou a dobře propustnou půdou.
Vlhko – stanoviště s trvale vlhkou, ale nezamokřenou půdou.
Mokro – trvale vlhká až zamokřená stanoviště například v pobřežních zónách.
Vyjadřují minimální průměrné teploty, při kterých je rostlina ještě schopna přežít bez poškození. Česko podle mezinárodní klasifikace patří do teplotních zón 5 a 6, nejnižší průměrné teploty klesají maximálně k -28 °C.
Stálezelený keř s hustým větvením a úhledným tvarem, který vynikne především díky nápadnému rašení listů. Mladé výhonky se na jaře barví do ohnivě červených až bronzově oranžových odstínů, později přecházejí do sytě zelených listů. Starší olistění může na podzim získávat teple červené až oranžové tóny, takže keř působí atraktivně po většinu roku.
V polovině jara se objevují převislé hrozny drobných, vázičkovitých bílých květů, které vytvářejí něžný kontrast k barevným mladým listům. Kvete od dubna do května. Dorůstá do výšky okolo 1,5 m a podobné šířky.
Patří do čeledi Ericaceae – vřesovcovité.
Nejlépe prospívá v polostínu nebo na světlém stanovišti, kde je chráněný před prudkým poledním sluncem a silným větrem. Vyhovuje mu kyselá, vlhká a propustná půda, podobná jako pro rododendrony a azalky. Při výsadbě připravte jámu širší než je kořenový bal, dno uvolněte a doplňte speciálním substrátem pro vřesovištní rostliny. Po zasazení kořenový bal dobře zalejte a povrch zakryjte mulčem z kůry nebo jehličnaté štěpky, který pomůže udržet kyselost a vlhkost.
Zálivka by měla udržovat půdu trvale mírně vlhkou, zejména v prvních letech po výsadbě a v horkých obdobích. Přemokření však rostlině nesvědčí, proto dbejte na dobré odvodnění. Na jaře můžete jednou až dvakrát přihnojit hnojivem pro vřesovištní rostliny. Řez většinou není nutný, pouze po odkvětu odstraňte odkvetlá květenství a případně zkraťte vyčnívající větve, aby si keř zachoval pěkný tvar.
Je mrazuvzdorná přibližně do -17 až -20 °C, v chladnějších polohách proto ocení chráněné stanoviště a zimní mulčování kořenů.
Rostliny balíme s maximální péčí. 99,8 % zásilek doručíme v pořádku. Garance výměny zdarma, při doručení poškozené rostliny.
Hřejivé teplo letního sluníčka, které se sklání k obzoru. Mísa rybízu, do níž to po hroznech přibývá jedna radost. Všechny ty vůně a zvuky červencové zahrady. Sklizeň rybízu do kuchyně vnese neuvěřitelný klid a radost. A taky trochu bezstarostnosti dětství při mlsání babiččina drobenkového koláče s rybízem.
Celý článek
Spolu s vřesy a vřesovci patří rododendrony a azalky mezi tzv. vřesovištní rostliny – tedy rostliny, které ke zdárnému růstu potřebují kyselejší substrát s co možná nejnižším obsahem vápníku. Ale zatímco vřesy a vřesovce (byť ty vykvétají i na jaře) jsou společně s chryzantémami kvetoucími posly podzimu, azalky a rododendrony vítají svými pastelovými květy jaro. Víte, jak je pěstovat, aby kvetly každý rok?
Celý článek
Máme pro vás tip na 3 odolné hrdiny suchých zahrad.
Celý článek
