Láčkovka patří mezi největší a zřejmě i nejkrásnější masožravé rostlinky vůbec. Pořiďte si i vy tento kultivar, který tvoří typicky tvarované pasti na hmyz.

Nepenthes je oblíbená okrasná rostlinka, u nás známá jako láčkovka. Patří do čeledi Nepenthaceae - láčkovkovité. První popis láčkovky sahá do 2. poloviny 17. století, kdy ho na ostrově Madagaskar objevil francouzský guvernér E. Flacourte. Tato masožravá rostlina s neobyčejným vzhledem původně pochází z tropických horských oblastí, proto musíte při pěstování v interiéru dbát na to, aby byla teplota a vlhkost vzduchu dostatečně vysoká. Láčkovky nemají rády suchý vzduch, jinak totiž nevytváří žádné džbány.

Za své jméno rostlinka vděčí speciálnímu tvaru listů, pomocí kterých chytá svou kořist. Na listech formuje úponek, ze kterého vyrůstají zajímavé džbány. Barva listů přechází od zelené po červenou. Masožravé rostliny rostou v půdách s malým obsahem živin, proto se v nich vyvinuly složité, neobyčejné lapací orgány. Díky nim mohou získávat živiny z chyceného hmyzu. 

Láčkovka v pokoji

• Menší rostliny uchovávejte ve skleněné nádobě.

• Větší rostliny by měly viset nebo stát na místě s dostatečnou vlhkostí vzduchu.

• Láčkovky se pěstují v uzavřených vitrínách nebo ve skleníku, kde jim dokážete zajistit vyšší vzdušnou vlhkost.

• Vitrínu umístěte na místo s dostatkem světla, nejlépe na jižní nebo jihozápadní parapet.

• Vhodné je i pěstování pod umělým osvětlením.

Návod na pěstování

Láčkovka potřebuje substrát pro masožravé rostliny. Při pěstování se snažte napodobit podmínky podobné jejich přirozenému výskytu. Všechny masožravé rostliny vyžadují světlé, slunné místo. Jde o bahenní rostliny, které potřebují být vždy ve vlhké půdě. Zalévat by se měly měkkou vodou bez obsahu vodního kamene. Ideální je proto dešťová nebo destilovaná voda.

Rostlinky je dobré několikrát denně orosit, můžete také využívat zvlhčovač vzduchu. V zimě mají mnohé odrůdy období klidu. Od března se znovu začínají tvořit nové pasti. Masožravé rostliny není třeba krmit, živí se i samy přes kořeny ze substrátu. Teploty volíme podle příslušnosti do ekologické skupiny. Náročnější vysokohorské druhy vyžadují v létě teploty nižší než 25 °C, s nočním poklesem na 15 °C.