Bohyška 'Ann Kulpa', nebo také funkie, latinsky Hosta, je nenáročná opadavá kvetoucí trvalka. Patří do čeledi Asparagaceae – chřestovité. Je to původní rostlina ze severovýchodní Asie. Přestože domovem většiny druhů a starších kultivarů funkií je Japonsko, dnešní moderní kultivary pochází hlavně z Evropy (zejména z Anglie) a USA.
John Kulp registroval tento kultivar v roce 1999. Rostlina dosahuje v dospělosti výšky 0,4 m. Zelené listy mají ve středu výrazný krémově zbarvený plamen, který později v sezóně bledne a přechází až do sněhobílé. V červenci až v srpnu kvete světle fialovými květy. Středně intenzivně zvrásněné listy a nadprůměrná pevnost listů z této bohyšky dělají jeden z nejzajímavějších kultivarů se světlým středem.
Bohyška 'Ann Kulpa' v zahradě
· Zakryje nevzhledné volné plochy v zahradě.
· Uplatní se ve skalce, kde se snadno a rychle rozroste.
· Poroste i pod stromy na stinných místech.
· Vhodná i do nádob na terasy, na zápraží a do zahrad.
· Efektní součást parkové architektury a městské zeleně.
Návod na pěstování
Pro bohyšky 'Ann Kulp' si rezervujte polostinné a stinné místo. Světlý polostín mají nejraději dvoj a vícebarevné kultivary, protože díky slunci nejlépe vyniknou jejich barvy. Zelené a modré kultivary zasaďte do co největšího stínu. Žluté kultivary jsou obyčejně nejodolnější vůči slunci. Můžete je proto pěstovat i tam, kde je několik hodin přímého slunečního svitu. Pozor si ale dejte na horké odpolední slunce, které je může spálit. Zejména bílá a krémově bílá barva listů je na slunce mimořádně citlivá.
Bohyšce zajistěte dostatek vody, jakmile ji na jaře zasadíte. Pak ji polévejte po celou první sezónu. Pravidelnou zálivku ji dopřejte ještě i další rok, dokud rostlina plně nezakoření. Pro funkie je ideální vlhká, humózní půda. Rostliny se silnějšími a hrubšími listy jsou zase vhodnější na sušší místa. Žádný kultivar ale nebude dobře růst v příliš suché půdě. Bohyšky rostou pomalu a může jim to trvat 2–5 let, než dosáhnou plné velikosti. Proto pro ně v záhoně vyhraďte dostatek prostoru. Rostliny jsou mimořádně odolné vůči škůdcům. Největší škody mohou způsobit slimáci a lesní zvěř.