Tvoří pomalu rostoucí, kompaktní trsy s krátkým plazivým oddenkem. Listy vyrůstají z přízemní růžice, jsou silné, kožovité, širší než u běžných kapradin, často členěné a mírně obloukovitě převisají. Barva je sytě až lehce modrozelená, s výrazně světlejším středním žebrem, takže trs působí plasticky a elegantně. Celkový dojem je exotický a hodí se jak do přírodně laděných, tak do moderních zahrad.

Dryopteris sieboldii řadíme do čeledi Dryopteridaceae – kapraďovité. V přírodě roste v lesích a skalnatých svazích v Číně, Japonsku a na Taiwanu. Druh nese jméno po Philippu Franzu von Sieboldovi, lékaři a botanikovi, který v 19. století seznámil Evropu s mnoha japonskými rostlinami.

Kapraď japonská v zahradě:

• Skvěle doplní stinné partie zahrady pod stromy, kolem keřů, v lesních zákoutích nebo u chodníků ve stínu.
• Zkombinujte s bohyškami, dlužichami, kakosty do stínu a jemnými travami jako je rákosník (Hakonechloa).
• Hodí se do větších nádob na zastíněné terasy, kde nabídne celoroční zelený efekt.

Návod na pěstování:

Roste do výšky přibližně 60 cm a šířky 60–80 cm. Vyhovuje jí polostín až stín, přímé, silné polední slunce jí nesvědčí, hlavně v létě. Nejlepší je humózní, živná, dobře propustná, stále mírně vlhká půda, ideálně s přídavkem listovky nebo kompostu. V těžší země přimíchejte hrubší písek nebo drobný štěrk, aby se voda nezadržovala u kořenů.

Po výsadbě zalévejte pravidelně, aby půda nevyschla, po dobrém zakořenění kapradina snese i občasné sucho. Plochu kolem rostliny mulčujte listovkou nebo jemnou kůrou, tím lépe udržíte vlhkost a ochráníte kořeny před přehřátím i mrazem. Na jaře odstřihněte staré či poškozené listy, aby nové lépe vynikly.

Je mrazuvzdorná do -20 °C. V běžních podmínkách střední Evropy dobře přezimuje, v otevřených větrných polohách ji ale v zimě jemně přikryjte chvojím nebo vrstvou listí, aby listy nepoškodily holomrazy.