10.000+ druhů skladem
balení rostlin

Každý, komu se zahradničení stalo víc vášní než občasnou zálibou, se už jistě setkal s pojmem, který je v posledních letech slyšet stále hlasitěji. Tím pojmem je „permakultura“. Je trendy, je moderní, je ale zároveň opředena sítí polopravd a někdy i (bohužel) nesmyslných tvrzení. Je permakultura vhodná i pro vás?
Zahrada bez rytí, žádná chemie a úporný boj s plevely a škůdci (správně vedená zahrada si vytvoří rovnováhu a poradí si s nimi sama), maximální důraz na mulčování, vyvýšené záhony se základnou z kartonu, bezúdržbovost. Tak by se dalo v kostce shrnout to, co vnímá zahradnická veřejnost, když se poprvé setká s pojmem permakultura na internetových diskuzích a fórech.
Permakultura toho nabízí mnohem víc
Už sami zakladatelé konceptu permakultury (Bill Mollison a David Holmgren) v sedmdesátých letech zahradu chápali jako obnovitelný zdroj k dosažení určité míry potravinové a energetické soběstačnosti s minimem práce a minimem zásahů do přírodní rovnováhy.
Co si z permakultury vzít, i když chcete zůstat u tradičního pojetí zahradničení?
I vaše zahrada se může stát místem, kde se stanete do jisté míry soběstační s minimem nákladů a minimální ekologickou stopou. A kde budete celý rok sklízet čerstvou zeleninu a ovoce, plané i kulturní bylinky. Není přitom třeba hned řešit, jestli rýt nebo nerýt záhony – pro začátek bude stačit řídit se několika jednoduchými pravidly:
- Co ze zahrady vezmete, to do ní vraťte. Zbytky rostlin z kuchyně, posečená tráva, suché listí – vše, co je možné, zkompostujte. Získáte plnohodnotné přírodní hnojivo a ušetříte na chemii. I plevely se dají zkompostovat a vrátit „do oběhu“.
- Pěstujte ovocné stromy přizpůsobené regionálnímu podnebí, vysaďte původní odrůdy, které dodnes prakticky bez údržby neúnavně plodí kolem silnic a ve starých sadech. Jsou to například hrušeň letní 'Clappova červená', hrušeň podzimní 'Hardyho máslovka', jabloň domácí 'Boikovo', jabloň domácí 'Coxova Reneta', jabloň zimní 'Ontario', třešeň pozdní - chrupka 'Kordia' či Třešeň raná - polochrupka 'Burlat'.
- Věnujte prostor a energii ekologicky vhodným druhům keřů - černý bez, dřín, trnka, hloh, dřišťál, botanické růže, různé ořechy (klokoč zpeřený, líska, ořešák, kaštanovník setý). Plody těchto keřů budete sklízet postupně od jara do pozdního podzimu, v zahradě se přitom uplatní i jejich estetická a užitná funkce – jsou okrasné listem i květy, vytvoříte z nich volné i formální živé ploty.
- Nebojte se jedlých trvalek a letniček. Například tolik oblíbené denivky mají jedlé (a chutné) květy a poupata – například obalená v těstíčku a smažená na másle. Jedlé květy mají i měsíček či violka, do salátů se výborně hodí syrové listy a květy lichořeřišnice, v kuchyni upotřebíte i mladé listy bohyšek.
- Do soběstačné zahrady patří i bylinky a koření – například libeček, řimbaba, ženšen pětilistý, medvědí česnek, pažitka, yzop, šalvěj, meduňka či máta.
Přejeme vám, ať se vám daří.
Rostliny vhodné pro permakulturní zahrady:

Bez černý 'Jonade' ('Serenade')
Sambucus nigra 'Jonade' ('Serenade')

Lichořeřišnice větší 'Kaiserin Victoria'
Tropaeolum majus 'Kaiserin Victoria'

Lichořeřišnice větší 'Lobbianum'
Tropaeolum majus 'Lobbianum'

Měsíček lékařský 'Orange with Black Eye'
Calendula officinalis 'Orange with Black Eye'