Abéliovník dvouřadý vytváří nižší, hustý keř s mírně převislými, jemnými větvemi. Na holých větvích se v předjaří objevují bílé až lehce narůžovělé nálevkovité květy se žlutým středem, které jemně voní po mandlích, kvete velmi brzy, obvykle v březnu až dubnu, v teplejších polohách někdy už od konce února. Po odkvětu raší podlouhlé zelené listy, které se na podzim často zbarvují do vínově fialových odstínů. Roste do výšky 1,5m a šířky 1,5 až 2m. 

Abéliovník dvouřadý řadíme do čeledi Oleaceae – olivovníkovité. Pochází ze střední Koreje, kde v přírodě roste ve světlých listnatých a horských lesích, v zahradách ho pěstujeme jako vzácnějšího, elegantního příbuzného zlatice, často označovaného jako bílá zlatice.

Abéliovník dvouřadý v zahradě:

• Skvěle vynikne u vstupu do domu, podél cesty nebo u terasy, kde si v předjaří užijete jeho časné kvetení i jemnou mandlovou vůni.
• Hodí se do menších zahrad jako solitéra i do smíšených skupin s dalšími časně kvetoucími keři (zlatice, vilíny, dříny) a jarními cibulovinami.
• Brzké květy poskytují nektar a pyl prvním včelám a dalším opylovačům po zimě.

Návod na pěstování:

Nejlépe se mu daří na slunném až mírně polostinném, teplém a před větrem chráněném stanovišti, na velmi otevřených místech mohou pozdní jarní mrazíky snadno poškodit květy.

Abéliovník dvouřadý vysaďte do humózní, výživné, dobře propustné půdy, která může být mírně kyselá až neutrální. Nesnáší dlouhodobé přemokření ani úplné vysychání, proto mu prospěje mulč z kůry nebo štěpky, který udrží vláhu a ochrání kořeny před výkyvy teplot.

Po výsadbě a v delším suchu zalévejte pravidelně, jinak je keř spíše nenáročný. Řez proveďte nejlépe hned po odkvětu, stačí odstranit namrzlé, poškozené nebo křížící se větve a jednou za několik let keř zmladit vyříznutím několika nejstarších výhonů u země.

V našich podmínkách je abéliovník dvouřadý plně mrazuvzdorný, mladé rostliny v prvních zimách můžete pro jistotu lehce přikrýt chvojím nebo vrstvou listí.