Dřevina pochází z čeledi bukovitých - Fagaceae a rodu Quercus. Tento pomalu rostoucí a velmi dlouhověký statný strom dorůstá výšky až 40 metrů, ale trvá mu to několik set let. Vytváří nepravidelnou korunu se silnými větvemi. Může se dožít až 1 500 let. Je to naše domácí dřevina, která se přirozeně vyskytuje v listnatých a smíšených lesích v teplejších oblastech Evropy, severní Africe a Malé Asii.
Dub je opadavou dřevinou, která má  tmavě zelené, krátce řapíkaté a nepravidelně laločnaté listy. Na bázi u řapíku mají „ouška“, čímž se liší od listů dubu zimního.  Nevýrazné, zelenkavé květy rozkvétají v průběhu dubna a května. Samčí jsou složené do jehněd, samičí do řídkých klasů. Plodem je nažka, všeobecně známá pod názvem žalud, které je do jedné třetiny obklopená číškou.
Duby letní preferují těžší, humózní, vlhké až mokré půdy. Ale porostou i na půdách opačných vlastností. Jsou nenáročné. Stanoviště může být slunné i polostinné a pokud možno teplejší.
Využití v léčitelství má zejména dubová kůra z mladých větví – působí protizánětlivě. Dřevo tohoto stromu je velmi tvrdé a proto se využívá ve stavebnictví zejména na vodní stavby, protože je ve vodě velmi trvanlivé. Dub patří mezi naše významné lesnické dřeviny.
Hodí se do velkých zahrad či parků jako nádherná solitera nebo do volných stromových skupin či stromořadí.