Meruňka obecná

Meruňky se utvářely v oblastech kontinentálního klimatu, kde zimy jsou tuhé a krátké, ale naopak přechod ze zima do jara je rychlý, bez výrazného kolísání teplot. Hluboký zimní klid končí u našich meruněk okolo 15. prosince, kdy v tomto období snesou květní očka i déle trvající mrazy až do - 20 °C, v některých případech i - 25 až - 30 °C. Zhruba od poloviny prosince se meruňky nacházejí v období vynuceného zimního klidu. Proto pro úspěšné pěstování meruněk vybíráme vhodné lokality, dobré půdní podmínky.
Nejlépe meruňkám vyhovuje, jsou-li umisťovány na mírném svahovitém terénu, ze kterých chladný vzduch klesá do nižších poloh a které jsou chráněny před studenými severními a severovýchodními větry. Mírné proudění vzduchu je však žádoucí kvůli možnému rozvoji houbových chorob. Vhodné jsou polohy orientovány k jihu, západu k či jihozápadu. V teplých oblastech je možné využít i severní svahy, je-li poloha chráněná.
V okrajových oblastech je nutno věnovat pozornost mikroklimatům. Takové podmínky pro drobné pěstitele mohou vytvářet budovy, především jejich jižní orientace, které v průběhu zimy chrání stromy před mrazivými větry.
Meruňky jsou poměrně náročné na půdní podmínky. Nejlépe jim vyhovují středně těžké půdy písčito - hlinité s obsahem jílovitých částic do 40 %. Důležitým aspektem je vysoký obsah půdního vzduchu. Meruňkám vyhovuje přiměřená zásoba vápníku v půdě.
Většina pěstovaných odrůd meruněk je samosprašná a nevyžaduje výsadbu opylovačů. Některé odrůdy jsou částečně samosprašné, lépe plodí v odrůdově smíšených výsadbách.