Jalovec chvojka

syn. Juniperus foetida  - klášterní chvojka, Sabina officinalis - chvojka klášterská, Sabina vulgaris
Tato nízká jehličnatá dřevina pochází z čeledi cypřišovitých a rodu jalovec. Dorůstá výšky cca 1 metr a šířky 2,5 metru. Domovinou tohoto jehličnatého keře je Evropa, lépe řečeno evropská pohoří od Pyrenejí až po Krym, Kavkaz, Ural, jih Sibiře a Mongolsko.
Snáší výhřevná suchá stanoviště i vyložený úpal. Substrát upřednostňuje propustný.
Tato dřevina je známá už od středověku, kdy byla vysazována v klášterních zahradách. má ryze okrasný účel jako pokryvná rostlina do parků a zahrad. Ve středověku se vyskytovala ve velmi starých zahrádkách u selských stavení, kde byla tato dřevina vysazována kvůli své pověsti ochránce před kouzly čarodějnic a jiných zlých bytostí.
Tento jalovec obsahuje sabinol v silicích, který způsobuje jeho jedovatost. Disponuje vystoupavými větvemi s metlovitými hustými větvičkami, které jsou porostlé většinou přitisklými šupinovitými a vstřícnými listy. Některé větvičky mívají i jehlicovité listy v trojčetných přeslenech. Z rozemnutých větviček je jasně cítit sabinol. Tato rostlina je často dvoudomá, ale může být i jednodomá. Plody – šišticovité bobule jsou ojíněné a rostou na krátkých převisajících větévkách. Obsahují 1 až 4 semena. Borka je načervenalá a u starších větví se loupe.