Tvary ovocných stromů. Je vysokokmen vždy vyšší než zákrsek?

Březen a duben jsou měsíce, kdy naplno běží sezóna ovocných stromů. Vidí to i naše kolegyně na zákaznické lince – desítky dotazů denně se týkají právě ovocných stromků a jejich výběrů. Na co se ptáte nejčastěji? Evergreenem mezi dotazy je otázka volby tvaru stromků, jejich vzdálenost při výsadbě či nástup plodnosti.

Tvary ovocných stromů. Je vysokokmen vždy vyšší než zákrsek? A který tvar začne plodit nejdříve?

Ne nutně. To, co vám ze zakoupeného stromku nakonec vyroste totiž jen velmi málo souvisí s tím, jak se mu říká v ovocnářské terminologii. Tvar stromu pouze říká, jak vysoko je založena jeho koruna. To, jak bujně (do šířky i do výšky) tato koruna poroste, záleží na mnoha dalších faktorech – na způsobu pěstování, prořezávání, umístění, úrodnosti půdy, hnojení… což jsou faktory, které v naprosté většině ovlivňujete vy jako pěstitelé. Jaké tvary se v současnosti v zahradách pěstují?

Špičák

V ovocnářské terminologii špičákem rozumíme takový tvar stromku, který má pouze jeden dlouhý jednoletý výhon bez založené korunky. Především u jabloní (ale i u dalších druhů) bývá špičák nejčastěji používán pro zakládání různých typů ovocných stěn (palmeta, špalír apod.).

Zákrsek

O zákrsku se hovoří v tom případě, kde je vzdálenost koruny od paty kmene (od země) mezi 60–90 centimetry. Zákrsky mají rychlý nástup plodnosti (například jabloně plodí obvykle už třetím rokem), snadno se ošetřují, stejně snadná je i sklizeň ovoce – do koruny lze bez problému dosáhnout přímo ze země. V případě delších suchých období dopřejte zákrskům dodatečnou zálivku, mají menší kořenový systém a mohou trpět nedostatkem vláhy.

Čtvrtkmen 

Označujeme tak stromy, které mají korunu založenou ve výšce 100–120 centimetrů. První plody je možné očekávat čtvrtým až pátým rokem, doba plné plodnosti trvá přibližně dvě desetiletí. Čtvrtkmeny doporučujeme do menších zahrad a pro pěstování na svazích, kde hrozí vodní eroze a je nutné prostor mezi stromy zatravnit.

Polokmen

Jejich korunka je založena již poměrně vysoko, a to mezi 120–160 centimetry, jsou méně náročné, úspěšně je budete pěstovat i v sušších oblastech a na chudších půdách, dobře snesou i podkultury. K dosažení pravidelných vyšších výnosů je v jejich případě nějaký čas počkat. Na druhou stranu, sklízet ovoce budou minimálně další dvě tři generace.

Vysokokmen

Jako vysokokmeny se pěstují ovocné stromy s korunou založenou ve výšce 180–220 centimetrů – většinou jde o tzv. staré odrůdy, které jsou velmi odolné, nebývají náchylné poškození jarními mrazíky, dokážou se snadněji přizpůsobit zhoršeným podmínkám. Zpravidla  nepotřebují chemické zásahy a hodí se do tzv. biozahrady. Je třeba ale také říct, že výška kmene poněkud znesnadňuje sklizeň, stromům také déle trvá, než začnou plodit.

Jak daleko od sebe vysazovat ovocné stromy?

Univerzální vzdálenost neexistuje, vždy záleží na místních podmínkách. Přesto lze určit minimální rozestupy mezi stromy:

Jabloně:

• vysokokmen     7–8 m
• polokmen         6–7 m
• čtvrtkmen        4–5 m
• zákrsek            3–4 m
• vřeteno            1,5–2,2 m
• sloupovité         0,7 m

Hrušně:

• vysokokmen a polokmen     6–7 m
• čtvrtkmen a zákrsek   4–5 m
• zákrsek        3–4 m
• vřeteno       2–2,5 m

Švestky:

• vysokokmen a polokmen     6–7 m
• čtvrtkmen a zákrsek               5–6 m

 Višně:

• polokmen           5–6 m
• vysoký zákrsek         3,5–4 m
• palmeta       4–5 m