Tipy na podrostové trvalky do stínu a polostínu I.

Obsah článku:

• Jaký rozlišujeme stín?
• Co ovlivňuje osázení plochy pod stromy?
• Velmi problematická místa
• Jak se starat o plochu pod stromy
• Co roste pod ořešákem černým a trnovníkem akátem
• Trvalky do stínu stromů
• Velmi brzy kvetoucí trvalky
• Jarní efeméry
• Fotky
• Jarně kvetoucí cibuloviny
• Pozdně jarně kvetoucí trsnaté trvalky

Osázet plochu pod vzrostlými stromy není jednoduché. Stromy mají velký kořenový systém, který je hustý nejméně do 40 cm hloubky a kořeny přesahují šířku koruny.

Jaký rozlišujeme stín?

• Od stromů (zelený),
• od budov (černý),
• lehký (dopadá 30–50 % světla),
• hluboký (dopadá max 20 % světla).

Co ovlivňuje osázení plochy pod stromy:

• Druh stínu – hluboký nebo lehký stín určuje hustota olistění, velikost listů (hluboký stín má platan, borovice, lehký stín bříza).
• Vlhkost půdy – pod stromy s nízkou korunou se nedostane dešťová voda.
• Typ kořenů – některé stromy mají mělce kořenící kořeny (smrk).

Velmi problematická místa:

• Nejnáročnějším místem k osázení je suchý stín! Ten je třeba pod smrkem, kde toho roste opravdu málo.
• Kromě smrku je velmi problematické osázet prostor pod tzv. toxickými stromy (aleopatie), patří mezi ně akát nebo pajasan žlaznatý. I přesto existují rostliny, které jsou k aleopatii tolerantní a budou prospívat.

Jak se starat o plochu pod stromy?

Spadané listy pod stromy neodklízejte. Vznikne z nich hodnotný humus. Některé listy jsou však špatně rozložitelné (bobkovišeň, rhododendron, cesmína nebo jehlice z jehličnanů) nebo obsahují toxiny (ořešák).

• Důležitou roli hraje mykorhiza. Při výsadbě trvalek na ni nezapomeňte. 

Co roste pod ořešákem černým a trnovníkem akátem (jsou tolerantní k juglonu):

• violka,
• divizna,
• rozrazil,
• čechrava,
• krokus,
• kakost,
• denivka,
• svlačec,

Trvalky, které se hodí do stínu stromů:

Na zahradě by mělo být stále něco zajímavého – květy, listy, kmeny, barevné výhony. Rostliny do stínu rozdělíme podle doby kvetení na:

1. Velmi brzy kvetoucí.

2. jarní efeméry – tyto rostliny musí rychle využít čas a vykvést dřív, než na stromech vypučí listy a bude pod nimi stín. Mají velmi rychlý životní cyklus, obvykle po několika týdnech zatahují.

3. Jarní cibuloviny.

4. Pozdně jarní trvalky trsnaté.

5. Pozdně jarní trvalky půdokryvné.

6. V létě kvetoucí trvalky.

6. Okrasné trávy do stínu.

7. Na podzim kvetoucí trvalky.

Postupně si představíme rostliny ze všech skupin. V tomto článku najdete tipy na velmi brzy kvetoucí a jarní efeméry. Níže pod fotkami pak Jarně kvetoucí cibuloviny a Pozdně jarní trsnaté trvalky.

Velmi brzy kvetoucí trvalky do stínu

• Helleborus niger (čemeřice černá) – domácí trvalka, kvete od ledna.
• Helleborus x hybridus – nenáročné na stanoviště.
• Helleborus foetidus (čemeřice smrdutá) - kvete od března do dubna, zvládá i sušší půdy, je krátkověká, ale přesévá se.
• Eranthis hyemalis (Talovín zimní) – hlíznatá rostlina, roste i pod jírovcem nebo klenem.
• Cyclamen coum (Brambořík jarní)

Jarní efeméry

• Anemone nemorosa – domácí trvalka, je chráněná,
• Corydalis (Dymnivka dutá a plná),
• Ficaria verna (Orsej jarní),
• Viola odorata (Violka vonná),
• Primula veris (Prvosenka jarní),
• Mertensia virginica – Viržinské modré zvonky.

Jarně kvetoucí cibuloviny do stínu

• Leucojum vernum (Bledule jarní)
• Scilla (Ladoňky)
• Puschkinia scilloides (Puškinie)
• Muscari (Modřence)
• Erythronium dens-canis (Kandík psí zub)
• Hyacinthoides non-scripta (Hyacintovec britský)
• Allium ursinum (Medvědí česnek)

Pozdně jarně kvetoucí trsnaté trvalky

• Brunnera macrophylla (Pomněnkovec velkolistý),
• Euphorbia amygdaloides (Pryšec mandloňovitý) – vyžaduje vlhčí půdu, zvládne i slunečné stanoviště, přesévá se,
• Dicentra (Srdcovka) - vyžadují spíše vlhčí a humózní půdu, obvykle zatahují,
• Hesperis matronalis (Večernice vonná) – je krátkověká, ale přesévá se,
• Lunaria rediviva (Měsíčnice vytrvalá).

Další skupiny rostlin najdete již brzy v pokračování.