Motýli v zahradě. Víte, že někdy přiletí i „kolibřík“?

Založte motýlí zahrádku a motýli se k vám naučí. Vysaďte nektarodárné květiny a keře, které motýlům chutnají (na toto téma jsme na blogu už před časem zveřejnili dva články – jeden tady, druhý tady), umístěte motýlům do zahrady pítko a pár kamenů, které se po zahřátí sluníčkem stanou motýlům příjemně vyhřátou přistávací dráhou.

Na co určitě nezapomenout? Postarejte se o to, aby dostatek potravy měli nejen dospělí motýli, ale i jejich housenky – ponechte na části pozemku rostliny, kterými se housenky živí, nejčastěji kopřivy, bodláky a další plevele, které byste jinak nejspíše bez milosti zničili.

Připravili jsme pro vás stručná představení nejběžnějších motýlích návštěvníků našich zahrad s jejich nároky na živné rostliny (potravu pro housenky).

Babočka paví oko

Jeden z našich nejznámějších denních motýlů je doma prakticky všude – v nížinách i horských oblastech, k vidění je například i na Sněžce. Živnou rostlinou pro tohoto snadno rozpoznatelného motýla je především kopřiva a chmel otáčivý. Housenka babočky paví oko je černá a hustě posetá bílými skvrnami s černými trny. Panožky má červené, hlava je černě lesklá.

Babočka kopřivová

Jeden z našich prvních jarních motýlů je už podle jména pevně spjat s kopřivou – právě na ni klade svoje vajíčka a právě na ní probíhá celý vývoj jejích housenek. Ponechte někde v koutě zahrady (pro babočku kopřivovou nejlépe na prosluněném místě) část kopřiv neposečených, dospělé babočky kopřivové vám zpříjemní léto.

Babočka admirál

Patří k největším motýlům žijícím na našem území, přilétá k nám brzy na jaře ze Středomoří. I babočka admirál má v oblibě kopřivy, housenky a později i dospělci žijí samotářsky. Babočky admirál často hodují na spadaném ovoci, především na jablkách a hruškách na podzim.

Babočka bodláková

Zimu tráví tito obdivuhodní motýli v severní Africe či jižní Evropě, odkud se na jaře vydávají na cestu dlouhou až několik tisíc kilometrů na sever. V našich podmínkách babočka bodláková potřebuje pro úspěšný vývoj především bodláky a pcháče, spokojí se ale i s mnohými druhy kopřiv. Její housenky jsou ochlupené se žlutozelenými pruhy na hřbetní části, barva podkladu je šedá až černá. 

Otakárek fenyklový

Právem patří mezi naše nejkrásnější motýly, intenzivním zemědělstvím byl téměř vyhuben. V posledních letech v přírodě i zahradách opět přibývá. Potravu pro housenky otakárka fenyklového představují listy mnohých pěstovaných miříkovitých (fenykl, kopr, mrkev), škody, které na kulturních porostech napáchá, jsou ale zanedbatelné. Spokojí se i s planými rostlinami – bedrníkem či bršlicí kozí nohou.

Na závěr „kolibřík“. Dlouhozobky jsou výjimečné už na pohled

Jsou poměrně velké, mají chlupaté tělo a když víří křídly a sají nektar svým velmi dlouhým sosákem z květů, připomínají skutečné kolibříky poměrně věrně. Dlouhozobky patří mezi lišaje, aktivní jsou ale především ve dne. Rády mají především hadince, plamenky, komule, tabák, šeříky, sporýše či čistce.

Živnou rostlinou dlouhozobky svízelové jsou různé druhy svízelů, housenky dlouhozobky zimolezové se vyvíjejí na zimolezu, chrastavci a pámelníku.