Jak vyzrát na slimáky

Životní cyklus

Nejčastěji se u nás vyskytuje plzák španělský, který pochází z Pyrenejského poloostrova. V našich klimatických podmínkách klade vajíčka 1x za rok od poloviny srpna do konce září, někdy i déle.

Mláďata se při příznivých teplotách líhnou už za měsíc. Při mírné zimě dokáží dobře přezimovat, stejně tak nakladená vajíčka, z nichž se mladí plzáci líhnout brzy zjara.

V květnu a červnu útočí v plné síle na naši zahradu. V oblibě mají mladé výhonky. Hlad mají až do podzimu.

Kterým rostlinám neodolají?

-          Milují mladé, šťavnaté rostliny, ať už jsou to sazenice salátu a jiné zeleniny, letničky nebo trvalky. Mladou sadbu předpěstujte doma nebo ve skleníku a vysaďte vzrostlejší rostlinky.

-          Chutná jim obzvlášť krásnoočko, aksamitník (starší sazenice už jim tolik nejedou), bohyška.

Které rostliny nemusí?

-          Obecně rostliny s chlupatými, plstnatými a tvrdými listy – divizna, šalvěj, rudbeckia, echinacea, čistec

-          Kontryhel, čemeřice, pivoňka, srdcovka, dlužicha, kakost, rozchodník, devaterník, kosatec, mavuň, chrpa, hortenzie

-          Všechny okrasné trávy

-          Aromatické rostliny a byliny, jako jsou cibule a česnek, ostropestřec, šalvěj, levandule, šanta, kostival, pelyněk, tymián, petržel, mateřídouška, pažitka, fenykl, kopr, lichořeřišnice, měsíček

Sesbírané moudré rady, jak s nimi zatočit

-          Stále je pečlivě sbírejte a likvidujte, nejlépe v brzkých ranních nebo pozdějších večerních hodinách, v chladnější a deštivém počasí i během dne.

-          Prohlížejte místa, kde se rádi schovávají (hromady s prkny, plechy, kameny, vlhká stinná místa, komposty, hromádky s posekanou travou apod.). Tato místa se snažte minimalizovat.

-          Nastražte pasti – položte na stinná místa dřevěné desky (plzáci se drží pod nimi), hromádky z listů zeleniny, ovoce (nejlépe zbytky melounů), pivo nebo kvásek (droždí smíchané s vodou). Návnadu můžete dát do nádob zapuštěných do země.

-          Kolem rostlin, které chcete chránit, vytvořte bariéru z drsného povrchu – pilin, písku, popela, kávové sedliny, jehličí, slámy (jakmile materiál navlhne, už neplní svou funkci). Trvalejší materiály jsou vaječné skořápky, skořápky vlašských ořechů.

-          Jako bariéra pomůže dlouhodobě plech umístěný kolem záhonů, musí být ve výšce minimálně 15 cm, hluboko v zemi alespoň 10 cm.

-          Vyrobit česnekový výluh jako postřik nebo kapraďový zákvas, který nalijeme kolem rostlin. Po dešti opakujte.

-          Zeleninové záhony chraňte obrubou z aromatických bylin (lichořeřišnice, kopr, šalvěj, levandule, kostival, pelyněk, tymián, pažitka, fenykl).

-          Přirození nepřátelé z živočišné říše – ježek, žáby, slepýš, ještěrka, užovka. Uzpůsobte zahradu, aby pro ně byla přívětivá.

-          Pořiďte si kachny - indické běžce. Spořádají až 1 kg plzáků denně.

-          Parazitické hlístice – účinkují pouze na mladé jedince.

-          Rostliny v průběhu sezóny nestříhejte, není-li to potřeba. Šalvěj sice podruhé nevykvete, ale pokud ji ostříháte, tak si plzáci pochutnají na čerstvých lístcích.

-          Chemii zmiňovat nebudeme, protože věříme, že v rodinných zahradách si vystačíme s pomocí výše uvedených rad.