Jak pěstovat drobné ovoce v nádobách

Proč pěstovat drobné ovoce v nádobách?

Pěstování v nádobách má oproti záhonu několik výhod:

• Rostliny máte stále na očích, snadno je ochráníte před ptáky i pozdními mrazíky a keř můžete kdykoli přesunout na slunnější nebo naopak chráněnější místo.
• Sami si zvolíte substrát a vyhnete se problémům s nevhodnou půdou – to ocení třeba borůvky, které vyžadují kyselou půdu.

Výběr správné nádoby

Základem úspěchu je dostatečný objem. Drobné ovoce má sice mělčí kořenový systém než ovocné stromy, přesto potřebuje prostor:

• Rybíz a angrešt: nádoba o objemu alespoň 30–40 litrů (průměr cca 40–50 cm),
• Maliny a ostružiny: minimálně 30 litrů,
• Borůvky (kanadské): 30–50 litrů podle vzrůstu odrůdy,
• Jahody: vystačí si s menšími nádobami, truhlíky nebo závěsnými košíky,

Nádoba musí mít odtokové otvory. Na dno dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo hrubého štěrku vysokou 5–8 cm, aby kořeny nestály ve vodě. Vhodnější jsou nádoby ze světlejších materiálů nebo silnostěnné – tmavý tenký plast se v létě rychle přehřívá a kořeny trpí.

Jak vybrat substrát

Sáhněte po kvalitním substrátu na pěstování zeleniny a ovoce nebo univerzálním substrátu, který můžete vylehčit perlitem či kompostem. Výjimkou jsou borůvky a brusinky, ty potřebují speciální kyselý substrát pro vřesovištní rostliny (pH 4–5).

Jak pěstovat drobné ovoce v nádobách

Většina drobného ovoce plodí nejlépe na slunném až mírně polostinném stanovišti. Platí jednoduché pravidlo – čím více slunce, tím sladší a bohatší úroda. Rybíz a maliny snesou i lehký polostín, angrešt dokonce ocení ochranu před ostrým poledním sluncem, které mu může spálit plody. Nádoby umístěte tak, aby byly chráněné před silným větrem, který rostliny vysušuje.

Rostliny v květináči jsou zcela odkázané na vaši péči. Substrát v nádobě vysychá mnohem rychleji než v záhonu, proto v létě počítejte se zálivkou klidně i každý den, nejlépe ráno nebo večer. Zvlášť důležitá je pravidelná vláha v době nasazování a dozrávání plodů – přeschnutí v tomto období znamená menší a scvrklé bobule.

S hnojením začněte na jaře, kdy rostliny obrazí. Osvědčuje se kombinace dlouhodobě působícího hnojiva zapraveného do substrátu a přihnojování tekutým hnojivem pro ovocné rostliny jednou za 10–14 dní během sezóny. Koncem léta hnojení ukončete, aby dřevo stihlo do zimy vyzrát. Borůvkám dopřejte hnojivo určené pro kyselomilné rostliny.

Ani v nádobě se nevyhnete řezu.

• Rybízu a angreštu každoročně na jaře odstraňte staré, slabé a dovnitř rostoucí výhony – keř tak zůstane vzdušný a plody větší.
• U jednouplodících malin po sklizni vystříhejte odplozené výhony až k zemi, remontantní maliny seřízněte až na jaře. Výhonům malin a ostružin poskytněte oporu, například bambusové tyče nebo malou treláž.

Drobné ovoce je mrazuvzdorné, v nádobě jsou ale kořeny mnohem zranitelnější než v zemi. Před zimou proto nádoby přisuňte k závětrné stěně domu, obalte je jutou, bublinkovou fólií. Povrch substrátu můžete zamulčovat. Nezapomínejte ani na občasnou zimní zálivku v bezmrazých dnech, aby vám rostliny neuschly.

Pro pěstování v nádobách jsou ideální nízké a kompaktní odrůdy, případně rybíz a angrešt naroubované na kmínku – šetří místo a krásně vypadají.