Vepište alespoň 3 znaky pro vyhledávání
Aktinidie kolomikta 'Vitakola' je působivá liána, která spojuje okrasný vzhled s užitkem v podobě zdravých plodů. Zaujme panašovanými listy, vonnými květy i chutnými plody podobnými drobným kiwi. Je ideální k pokrytí pergol, treláží nebo plotů a díky českému šlechtění se výborně hodí do našich podmínek. Vše o produktu
Slunce – vyberte místo, na které svítí slunce nejméně mezi 11:00 a 17:00.
Polostín – takové stanoviště, které je na slunci 3–6 hodin (ne přes poledne).
Stín – plocha, na kterou slunce svítí méně než tři hodiny denně (ne přes poledne).
Sucho – stanoviště s dobře propustnou a rychle vysychající půdou.
Polosucho – vyberte místo s mírně vlhkou a dobře propustnou půdou.
Vlhko – stanoviště s trvale vlhkou, ale nezamokřenou půdou.
Mokro – trvale vlhká až zamokřená stanoviště například v pobřežních zónách.
Vyjadřují minimální průměrné teploty, při kterých je rostlina ještě schopna přežít bez poškození. Česko podle mezinárodní klasifikace patří do teplotních zón 5 a 6, nejnižší průměrné teploty klesají maximálně k -28 °C.
'Vitakola' je středně bujná, opadavá, dřevnatějící ovíjivá liána dorůstající 3–4 m, podle velikosti opory. Roční přírůstky bývají 50–100 cm, nejbujnější výhony mohou za rok dosáhnout délky 1–2 m.
Listy jsou protáhle vejčité až srdčité, pilovité, jasně zelené s výrazným bílým panašováním, které se u starších rostlin (cca od 3. roku po výsadbě) doplňuje i o růžový nádech směrem k vrcholu čepele. Až polovina listu může být čistě bílá.
Na přelomu května a června, rozkvétají bílé, vonné květy o průměru kolem 1 cm.
Rostlina je dvojdomá – 'Vitakola' je samičí odrůda, vyžaduje proto v blízkosti samčí rostlinu k opylení.
Je velmi plodná – plody jsou sytě zelené, až 5 cm dlouhé, hladké, dozrávají na přelomu srpna a září, zhruba 130 dní po odkvětu. Chuťově připomínají klasické kiwi, jsou sladkokyselé a velmi šťavnaté.
Aktinidie kolomikta patří do čeledi Actinidiaceae – aktinidiovité. Druh pochází ze severovýchodu a západu Číny, rozšířený je také v Koreji a Japonsku, kde roste v podrostu jehličnatých lesů. Odrůda 'Vitakola' byla vyšlechtěna v České republice, takže je dobře přizpůsobena našemu klimatu.
Aktinidie 'Vitakola' dorůstá výšky 3–4 m a šířky 2–3 m. Vyhovuje jí slunné až polostinné stanoviště, chráněné před větrem a mimo mrazové kotliny. Nejlépe prospívá v běžné, raději slabě kyselé, humózní a stále mírně vlhké půdě. Raší brzy, a proto může trpět jarními mrazíky, které ovlivňují násadu plodů – chráněné stanoviště je proto zásadní. Dřevo snáší mrazy do -25 °C, mladé rostliny je však vhodné chránit.
Řez provádějte obvykle v předjaří (únor–březen). U plodných samičích rostlin, jako je 'Vitakola', odstraňujte odplozené výhony a nechávejte nové, silnější. Výhony vyvazujte k opoře, zakracujte horní části asi o čtvrtinu délky a celkově odstraťe až dvě třetiny hmoty rostliny, čímž podpoříte kvalitu a velikost plodů. Proti zahuštění lze v červenci zaštipovat výhony za 5.–6. listem od posledního plodu. Samčí rostliny se řežou až po odkvětu.
Rostliny balíme s maximální péčí, aby k Vám dorazily bez úhony. 99,8 % rostlin doručíme v pořádku. Poskytujeme garanci výměny zdarma, pokud dorazí rostlina poškozená.
Hřejivé teplo letního sluníčka, které se sklání k obzoru. Mísa rybízu, do níž to po hroznech přibývá jedna radost. Všechny ty vůně a zvuky červencové zahrady. Sklizeň rybízu do kuchyně vnese neuvěřitelný klid a radost. A taky trochu bezstarostnosti dětství při mlsání babiččina drobenkového koláče s rybízem.
Celý článek
Pokud už všechny klasické druhy ovoce zvládáte v zahradě pěstovat na jedničku s hvězdičkou, nastal čas vysadit něco nového. V letošním roce jsme pro vás připravili několik druhů zajímavého a netradičního ovoce. S chutí se můžete pustit do jeho pěstování i zakousnout do jeho plodů.
Celý článek
Řeší to snad každý majitel novostavby, stejně jak ti, kdo koupí starší dům – do jejich nového domova je ze všech stran vidět. Někdo se rozhodne svoje soukromí chránit betonovým plotem, jiní se spokojí s rákosem, který dají na klasický drátěný nebo dřevěný plot. Lidé, kteří mají rádi zeleň, nedají dopustit na živý plot. Kdo má ale čekat, než vyroste?
Celý článek
