Anglická růže Davida Austina 'Mary Rose' nebo Rosa S 'Mary Rose' patří mezi keřové růže z čeledi Rosaceae – růžovité. Je to atraktivní, tmavš,í růžově kvetoucí růže, která nese delikátní vůni staroanglických růží. Byla pojmenována po admirálské lodi Jindřicha VIII, která byla vyzdvižena po více než 400 letech.
Je jednou z nejrozšířenějších anglických růží. Vytváří krásně formované keře, vysoké až 1, 2 m, které jsou dobře rozvětvené a rostlinu zdobí hustým olistěním. Květy s neobvyklou pravidelností kvetou po celé léto, od června až do září. Jsou půvabné růžové barvy, plné, ale okvětní lístky jsou poměrně volně uspořádány. Vůně nostalgicky připomíná "historické růže", je v ní cítit náznak medu a mandlových květů. Považuje se za velmi spolehlivou, kvalitní růži, která určitě udělá radost každému pěstiteli.
Anglická růže Davida Austina 'Mary Rose' v zahradě
· Vysaďte ji v kombinaci s různobarevnými odrůdami.
· Svěží růžová barva květů pěkně vynikne v kombinaci s bílými kultivary.
· Vysaďte ji do smíšených trvalkových a letničkových kompozic.
· Potěší i v podobě kvetoucího živého plotu.
· Vytvoří překrásný lem vedle chodníků.
· Je vhodná i pro pěstování ve větších nádobách.
Návod na pěstování
Anglická růže 'Mary Rose' má v oblibě místa, kde svítí slunce. Vhodné je stanoviště, kde se nachází propustná, nejlépe hlinitopísčitá půda s dostatkem humusu. Růže nikdy nevysazujeme na místo, kde předtím rostly jiné růže, i kdyby tam byly jen rok. V nezbytném případě, pokud nemáme jinou možnost, je potřeba vyměnit půdu v plánovaném místě výsadby.
Růže mají rády čerstvý vzduch, proto je nesaďte do úzkých, chráněných koutů zahrady. Růže potřebují volnost a proudící vzduch. V takových zákoutích je spíše ohrozí nemoci v podobě padlí, plísňových onemocnění a mšic. Podobně nevhodné je i místo pod korunou stromu, protože ze stromu stékají kapky vody na listy.