Pěnišník, který fascinuje svými jedinečnými, neuvěřitelně tmavými, dramatickými květy. Vykvétají v květenství, které tvoří velkou kouli. Jednotlivé květy mají nálevkovitý tvar a průměr 5–7 cm. Okvětní lístky mají elegantně zvlněný okraj a září tmavě fialovou barvou. Uvnitř jsou květy purpurově fialové s černými znaky uprostřed. Bílé tyčinky tvoří intenzivní kontrast k nádherné hře tmavých odstínů. Okraj okvětních lístků je zvlněný.
Kvete od poloviny května do začátku června. Mimo období květu zaujme svými stálezelenými listy a pěkným habitem. Listy jsou eliptického tvaru, matné, středně zelené. Roste široce vzpřímeně, hustě, rovnoměrně a dobře se větví.
Řadíme ho do čeledi čeleď Ericaceae – vřesovcovité.
Pěnišník v zahradě:
- vhodný na vřesoviště, do zahrad a parků,
- vynikne jako solitér na travnaté ploše,
- hodí se do malé zahrady,
- vhodný jako obruba záhonů,
- nenáročný na péči,
- zkombinujte s azalkou nebo vřesem,
- nevyžaduje řez.
Návod na pěstování:
Roste do výšky a šířky 80–100 cm a šířky 120–140 cm, roční přírustek je 10–15 cm. Kvete od půlky května do začátku června, zhruba 3 týdny. Daří se mu v polostínu nebo ve stínu, v kyselé, humózní, dobře odvodněné půdě. Vhodné je rostlinu chránit před silným mrazem světlou textilií či chvojím, aby nedošlo k poškození poupat a listů.
Vysazujte mělce do substrátu s podílem rašeliny na místo chráněné před silnými zimními větry. Výsadbová jáma by měla být 3-4x šírší než velikost balu rostliny. Po výsadbě přiměřeně zalijte. V sušším období je optimální zálivka dvakrát týdně. Vhodné je mulčování slabou vrstvou odleželé borové a smrkové kůry, která udrží vlhkost, potlačí růst plevelů a v létě zamezí přehřívání půdy. Na začátku dubna je vhodné přihnojení rohovinou a v průběhu vegetace pak dohnojování nízkochloridovým NPK. Alternativou je použítí hnojiv s pomalým uvolňováním (Osmocote či Plantacote) na jaře.