syn. sosna
Zástupce čeledi borovicovité a rodu borovice, jenž dorůstá 20 metrů výšky a 10 metrů šířky.
Tato borovice má obrovský areál výskytu a tudíž je i velmi vnitrodruhově rozmanitá.
Její domovinou je území od Skotska až k řece Amuru a pobřeží Ochotského moře. V Norsku zasahuje až 300 km za polární kruh, na jihu zasahuje na Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov. Z Malé Asie pokračuje podél Černého moře souvisle až do severního Altaje, severního Mongolska a k dolnímu toku řeky Burej. Co se týká nadmořské výšky, vystupuje do 2 100 m nad m. v Alpách a až 2700 m nad m. na Kavkaze. Areál výskytu tohoto stromu zabírá 1/3 severní polokoule.
U nás původní populace borovice rostla na extrémních stanovištích, zvaných reliktní bory. Jsou to povětšinou písčité přesypy či pískovcová skalní města. Uměle je vysazena na ploše 3 x větší než je její původní areál výskytu.
Borovice lesní je netolerantní k zastínění, potřebuje hodně světla. Snáší písčité až kamenité, suché, chudé půdy, ale vyskytuje se i na rašelinných, bažinatých půdách.
Tato dřevina má velmi hluboký kořenový systém, díky němuž dokáže odolávat požárům a obnovit se z něj na spáleništi. Průměrná délka života je 300let.
Roste jako strom nebo na extrémních stanovištích v keřové formě. Má oranžovou až okrovou borku, která je lesklá a odlupuje se v šupinách. Staré kmeny jsou brázdité a šedohnědé. Koruny stromů se liší dle areálu růstu – severní varianty mají jemnější větvoví se štíhlou korunou. Čím více na jih se vyskytuje, tím mají stromy silnější větve a deštníkovitou korunou. Mladé větvičky jsou zelené a lysé. Jehlice jsou 4 až 7 cm dlouhé, vyrůstají ve svazečku po dvou. Jsou tuhé, namodrale zelené a špičaté. Výměna jehlic je po třech letech. Samčí šištice jsou vejčité, 4-8 mm velké, žluté, vzácně červenavé. Samičí šištice rostou na koncích loňských výhonů v horní části koruny. Jsou šedohnědé, asymetrické, 2,5 -7 cm dlouhé a 2-3,5 cm široké. Největší otevírání šišek a vypadávání okřídlených semen je na jaře 3 roku.
Vzhledem k obrovské variabilitě druhu bylo popsáno 140 poddruhů, variet a forem.
Borovice lesní je jednou z hlavních lesních hospodářských dřevin. Její dřevo se využívá na stavby vodních děl, důlní výdřevu, pražce, stěžně, stožáry atd. Z pryskyřice se vyrábí terpentýn a kalafuna. Destilací dřeva se získává dehet a černá lodní smola, loučový olej.
Je velmi oblíbeným vánočním stromkem. Na extrémních stanovištích se používá jako rekultivační dřevina a protierozní zábrana. Tato borovice žije mykorhiticky ve vazbě s cca 120 druhy různých hub v symbióze přes své kořeny.
V zahradnictví se využívá jako solitera a do skupinových výsadeb v parcích i zahradách.