Jehličnatý strom dorůstající výšky 25 metrů je členem čeledi borovicovité, rodu borovice a podrodu Haploxylon (borovice s pěti jehlicemi ve svazečku).
Domovina této borovice je Bulharsko, oblast Rodopy, Rila, Pirin a Černá Hora a Albánie. Zde roste ve smíšených lesích se smrky, jedlemi a borovicí lesní ve výšce mezi 800 a 2 300 metry nad mořem. Tato borovice byla objevena v roce 1839, k nám se dostala poprvé v roce 1879 na zámek Sychrov. Je třetihorním reliktem.
Délka jehlic této borovice je až 10 cm a ve svazečku jich je po pěti kusech. Jsou špičaté, sivozelené a jemně pilovité na okraji. Mladé větvičky bývají lysé a zelené. Šišky vyrůstají na větvičkách převisle či odstávají, mají tvar válcovitě vejčitý a barvu světle hnědou. Dorůstají cca 15 cm délky a 3 až 4 cm šířky. Jsou na koncích větévek buď jednotlivě, nebo po třech až čtyřech kusech. Šišky dozrávají druhým rokem v říjnu. Semena této borovice mají cca 1,5 cm dlouhé křídlo. Borka mladých stromů je stříbřitá a hladká, u starších stromů hnědošedá a rozbrázděná do šupin. Koruna této borovice je válcovitá, často zavětřená až k zemi. Podobá se vzdáleně borovici limbě, ale její koruna má jiný tvar. Patří do příbuzenstva s borovicí himálajskou a vejmutovkou.
Tato dřevina je velmi cennou soliterou do parků i zahrad. Pokusně se používá na zalesňování imisních holin, její dřevo se využívá v nábytkářství a stavebnictví, pryskyřice v optice.
Snáší slunce i polostín, je dobře odolná proti nízkým teplotám i sněhu. Je to horská borovice, a proto není náročná na živiny v substrátu.