Návod na pěstování živého plotu

PO DORUČENÍ

Rostlinu důkladně zalijte ke kořenům nebo ponořte s květináčem na pár hodin do vody. Pokud je to možné, hned potom zasaďte.

KDY SÁZET

• Rostliny v kontejnerech sázejte po celou sezonu.
• Balové od března až května a od září až zámrazu.
• Prostokořenné časně zjara a na podzim.
• Pokud nemrzne, je možné prostokořenné sazenice sázet i během zimy.

VÝSADBA

• Při výsadbě si pomozte nataženým provázkem, kterým si vytyčíte rovinu a prostor.
• Vyhlubte sázecí příkop 50 cm široký a 30–40 cm hluboký a jeho dno nakypřete.
• Vyhloubenou zeminu smíchejte s kompostem. Rostliny sázejte v uvedených rozestupech, zeminu kolem rostliny lehce přišlápněte a dobře zalijte.
• Nakonec zasypte vrstvou (5–10 cm) mulčovací kůry nebo štěpky.

MULČOVÁNÍ

• Mulčováním potlačíte růst plevelů a pomůžete udržet půdní vlhkost.
• Použijte borku nebo štěpku z listantých stromů, na podzim můžete přihrnout spadanými listy.

HNOJENÍ

• Rostliny hnojte až ve druhém roce výsadby potom, co jsou dobře zakořeněné.
• Hnojte maximálně 2× ročně, na začátku sezony a po řezu, nejpozději pak koncem léta, aby mladé výhony stihly dostatečně vyzrát.

NÁŘADÍ A MATERIÁL

Rýč a rycí vidle, zahradní nůžky na zastřižení po výsadbě, elektrický plotostřih na následnou údržbu.

Návod na pěstování živého plotu, včetně jednotlivých druhů dřevin, si můžete stáhnout zde. 

HABR OBECNÝ (CARPINUS BETULUS)

Habr obecný je domácí opadavá dřevina, ideální na tvarovaný živý plot.

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z HABRŮ

• jednoduchý na pěstování, je nenáročný,
• dobře se tvaruje, snáší i výrazný řez,
• roste rychle – přirůstek 25–35 cm za rok,
• nenáročný na zálivku, při dostatečné roste bujně,
• je opadavý, ale staré listy opadávají až na jaře, když raší nové,
• i přes zimu je tedy olistěný (živý plot z habrů je i v zimě téměř neprůhledný),
• v hustých větvích habru rádi hnízdí ptáci.

KAM VYSADIT HABR

• slunce i stín,
• snáší i studené polohy a mrazové kotliny,
• na půdu je nenáročný, snese téměř jakékoli podmínky,
• upřednostňuje kypré půdy bohaté na živiny,
• snese alkalické až kyselé prostředí,
• snáší vyšší půdní vlhkost než buk,
• zvládne i krátkodobé zamokření kořenů.

VZDÁLENOST VÝSADBY HABRŮ

• DO ŘADY – sázejte v rozestupech 50 cm.
• DO TROJSPONU – sázejte v rozestupech 50 cm, jedna rostlina mezi (rovnostranný trojúhelník).

ŘEZ HABRU

• habry používané na živé ploty snesou téměř jakýkoli řez,
• udržujte je ve výšce od 0,5 do 5 m,
• stříhejte do mírně kónického tvaru, aby se i ke spodním větvím dostalo dost slunce,
• řežte pravidelně 1–2× ročně, první řez během května/června,
• druhý řez koncem léta,
• po výsadbě seřízněte o 1/3 až 1/2 původní délky, díky tomu lépe obrazí a zhoustne odspodu.

ZÁLIVKA HABRU

• na zálivku nenáročný, pravidlně zalévejte v 1. roce po výsadbě,
• prostokořenné i kontejnerové sazenice na několik hodin před výsadbou namočte do vody,
• po výsadbě zalijte alespoň 10 l vody na rostlinu,
• pravidelně zalévejte, dokud nezakoření.

BUK LESNÍ (FAGUS SYLVATICA)

Buk lesní je domácí opadavá dřevina vhodná na tvarované živé ploty.

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z BUKŮ

• kultivary s barevnými listy,
• velké roční přírůstky 30-40 cm,
• velice dobře snáší řez,
• listy se na podzim zbarvují do žluté až červenohnědé, na zimu opadají.

KAM VYSADIT BUK

• vyhovuje mu jakákoli zahradní půda mimo jílovité,
• stanoviště slunečné i polostinné,
• poloha od nížin až po nadmořské výšky kolem 1500 m.

VZDÁLENOST VÝSADBY BUKŮ

• DO ŘADY – sázejte v rozestupech 50 cm.
• DO TROJSPONU – sázejte v rozestupech 50 cm, jedna rostlina mezi (rovnostranný trojúhelník).

ŘEZ BUKU

• řez snáší dobře,
• tvarujte v rozemezí 0,7–4 m, udržujte kónický tvar keře, aby i ke spodním větvím šlo dostatek světla,
• řezejte pravidelně 1–2× ročně, v květnu výhony, během léta upravte kontury,
• po výsadbě seřízněte o 1/3 až 1/2 původní délky, díky tomu lépe obrazí a zahoustne odspodu.

ZÁLIVKA BUKU

• na zálivku nenáročný,
• pravidlně zalévejte v 1. roce po výsadbě,
• prostokořenné i kontejnerové sazenice na několik hodin před výsadbou namočte do vody,
• po výsadbě zalijte alespoň 10 l vody na roslinu. Dále pravidelně zalévejte, dokud nezakoření.

PTAČÍ ZOB OBECNÝ (LIGUSTRUM VULGARE)

Ptačí zob obecný je poloopadavý nenáročný keř vhodný k řezu.

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z PTAČÍHO ZOBU

• výborně snáší řez,
• rychle roste, přírustek 30–40 cm za rok,
• na chráněném stanovišti zůstává přes zimu částečně olistěný.

KAM VYSADIT PTAČÍ ZOB

• slunné až stinné stanoviště,
• nemá zvláštní nároky na půdu.

VZDÁLENOST VÝSADBY PTAČÍHO ZOBU

• DO ŘADY – rostliny sázejte v rozestupech 30–50 cm.
• DO TROJSPONU – sázejte v rozestupech 30–50 cm, jedna rostlina mezi (rovnostranný trojúhelník).

ŘEZ PTAČÍHO ZOBU

• stříhejte 2× ročně: v březnu a v červnu/červenci,
• udržujte na výšku 0,6–2,5 m.

ZÁLIVKA PTAČÍHO ZOBU

• na zálivku je nenáročný,
• pouze v 1. roce po výsadbě zelévejte pravidelně.

BOBKOVIŠEŇ/VAVŘÍNOVEC (PRUNUS LAUROCERASUS)

Bobkovišeň je stálezelený keř s tuhými lesklými listy, vhodný do volně rostoucího i tvarovaného živého plotu.

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z BOBKOVIŠNĚ

• nenáročná na pěstování,
• daří se jí i na stinném chráněném stanovišti,
• preferuje vlhké humózní a propustné půdy, nedaří se v jílovité a zamokřené půdě,
• neopadavý list.

KAM VYSADIT BOBKOVIŠEŇ

• slunné až stinné stanoviště,
• zvláště mladé rostliny jsou náchylné na namrzání, je tedy potřeba ochrany před zimním sluncem a silným větrem,
• preferuje živné půdy.

VZDÁLENOST VÝSADBY BOBKOVIŠNÍ

• DO ŘADY ve vzdálenosti 50–70 cm od sebe.

ŘEZ BOBKOVIŠNĚ

• udržujte na výšku 0,8–3 m,
• 1. řez konec března/začátek dubna, v červenci můžete ještě jednou zastřihnout nové výhony,
• můžete provést zmlazení až na kmen, obrazí,
• vzhledem k neopadavému listu je lepší po zapěstování tvarovat mechanickými nůžkami.

ZÁLIVKA

• v 1. roce po výsadbě je nutná pravidelná zálivka,
• u stálezelených rostlin je potřebná zálivka i během suchých zim při teplotách nad 0°C.

HLOHYNĚ (PYRACANTHA COCCINEA)

Hlohyně je stálezelený keř s ozdobnými plody vhodný na stříhané stěny.

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z HOLHYNĚ

• neopadavý keř s trny,
• na podzim výrazné, žlutooranžové až červené plody, zůstávají do zimy,
• vytváří zcela nepropustné porosty, • plody jsou potravou pro ptáky.

KAM VYSADIT HLOHYNI

• nenáročná, snese sucho,
• plné slunce i polostín,
• namrzá jen ve velmi tuchých zimách, po seříznutí dobře regeneruje,
• nevhodná do vyšších poloh,
• preferuje lehčí půdy než jílovité, je spíše vápnomilná.

VZDÁLENOST VÝSADBY HLOHYNĚ

Sázejte ve vzdálenosti 30–50 cm od sebe.

JAK ŘEZAT HLOHYNI

• dorůstá do výšky 2–3 m,
• stříhejte na jaře před rašením, v průběhu léta je možný 2. řez.

ZÁLIVKA HLOHYNĚ

• v 1. roce po výsadbě je nutná pravidelná zálivka,
• u stálezelených rostlin je potřebná zálivka i během suchých zim při teplotách nad 0°C, u hlohyně však stačí minimální.

ZERAV/TÚJE (THUJA)

Túje je odolná jehličnatá dřevina vhodná do živých plotů.

PROČ VYSDIT ŽIVÝ PLOT Z TÚJE

• odolná proti mrazu,
• dobře regeneruje.

KAM VYSADIT TÚJE

slunná až polostinná místa,
hlinité, vhlčí půdy, bohaté na živiny.

VZDÁLENOST VÝSADBY TÚJÍ

• stříhané živé ploty: 50–70 cm,
• volně rostoucí ploty: 70 cm.

ŘEZ TÚJÍ

• roční přírůstek 30–40 cm,
• provádějte řez na konci července/začátku srpna, udržujte na výšku 0,8–5 m.

ZÁLIVKA TÚJÍ

• současná sucha nesnáší dobře,
• zalévejte i starší rostliny pravidelně, zejména během léta.

CYPŘIŠEK (CHAMAECYPARIS)

Cypřišek je jehličnatá dřevina vhodná jako solitér i do stříhaného živého plotu.

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z CYPŘIŠKU

• dobře snáší řez,
• má bujný růst,
• dobře snáší znečištěné ovzduší,
• poměrně dobře snáší sucho.

 KAM VYSADIT CYPŘIŠEK

• slunná až polostinná chráněnější místa,
• španě snáší zimní sucho.

VZDÁLENOST VÝSADBY CIPŘIŠKŮ

Sázejte do řady ve vzdálenosti 50–70 cm.

ŘEZ CYPŘIŠKŮ

• roční přírůstek 30 cm,
• řezejte na jaře nebo nebo koncem srpna/začátkem září,
• tvarujte na výšku v rozmezí 0,8–4 m.

ZÁLIVKA CYPŘIŠKŮ

• na vláhu je náročnější cypřišek hrachonosný,
• tupolistý a zeravovitý,
• ostatní snáší sucho dobře.

TIS ČERVENÝ (TAXUS BACCATA)

PROČ VYSADIT ŽIVÝ PLOT Z TISU ČERVENÉHO

• nenáročný na pěstování,
• dobře snáší řez a zmlazení, výborně regeneruje,
• je naším nejtmavším jehličnanem,
• netrpí znečištěným ovzduším, škůdci ani chorobami.

KAM VYSADIT TIS ČERVENÝ

• slunce, polostín i stinná místa,
• nenáročný na půdu, nemá rád kyselou.

VZDÁLENOST VÝSADBY TISŮ

Sázejte ve vzdálenosti 40–70 cm dle velikosti sazenice a druhu.

ŘEZ TISŮ

• roste pomalu, roční přírůstek 15–25 cm,
• 1× koncem června,
• udržujte výšku od 0,4 do 5 m.

ZÁLIVKA TISŮ

Nenáročný na zálivku.

Zlatice (Forsithia), vajgélie (Weigela), purstoryl (Philadelphus), svída (Cornus), kalina (Viburnum), tavolník (Spiraea), trojpuk (Deutzia), šeřík (Syringa) atd.

PROČ VYSADIT VOLNĚ ROSTOUCÍ ŽIVÝ PLOT

• nenáročné na údržbu,
• přirozenější vzhled než stříhané,
• možnost kombinace rostlin se zajímavými květy, listem, plody,
• proměnlivost v čase

PODMÍNKY

Vybírejte rostliny s potřebou podobných podmínek růstu.

VZDÁLENOST

• sázejte ve vzdálenosti 0,5–1 m od sebe,
• 1–1,5 metru od plotu.

ŘEZ 

Neprovádějte.

ZÁLIVKA

Pravidelně zalévejte v 1. roce po výsadbě, dále jen v období sucha.