Vyznáte se v růžích?

Vysoké keře růží s impozantními a omamně vonícími květy jsou ozdobou každé zahrady a chloubou každého, kdo si krásu růží zamiloval. Na jejich stonku je zpravidla pouze jeden květ, výjimečně i více, používají se především k řezu do vázy. Velkokvěté růže vyniknou jako solitéry, v růžových záhonech i v kombinaci s trvalkami i travinami. Dříve se velkokvětým růžím říkalo čajohybridy podle původní čínské čajové růže, ze které jsou vyšlechtěné. 

Na každém stonku mají spoustu postupně se rozvíjejících květů, řadíme mezi ně tzv. polyantky (mají menší květy), polyanthybridy, floribundy (obvykle kvetou celé léto), garnetky či růže zakrslé. 

Mnohokvěté růže se nejvíce uplatní v záhonech a plošných výsadbách, často se vysazují v parcích, v menších zahradách vypadají dobře i jako solitéry. Výborně ladí s trvalkami a travinami. 

Růže galská, polní, šípková, bedrníkolistá, sivá či svraskalá. Za těmito jmény se skrývají původní botanické druhy růží. Říká se jim také růže plané či divoké, právě ony jsou předchůdkyněmi růží šlechtěných. V zahradě mají botanické růže svoji nezaměnitelnou roli – na jaře a v létě kvetou jednoduchými, ale krásnými květy, na podzim jsou ozdobené (jedlými) plody, které známe jako šípky. Květy botanických růží jsou medonosné a nektarodárné, lákají tak do zahrady užitečný hmyz. Uplatní se v živých plotech, na ozelenění svahů a ve větších zahradách i jako solitéry. 

Jsou známé také jako růže zakrslé či skalkové. Dorůstají výšky maximálně 30 cm, jejich výhony jsou slabší, jejich květy o průměru do 4 cm mohou být jednoduché i plné, podle toho, jakou odrůdu se rozhodnete pěstovat. Všechny jsou ale široké do 4 cm. Mini růže nejlépe prospívají na skalkách, výborně zvýrazní obruby záhonů, výborně se hodí pro pěstování v nádobách na terasách a balkonech, dají se dokonce pěstovat i jako pokojové rostliny, kdy ale potřebují v době vegetačního klidu dostatek přirozeného světla, nižší teplotu a omezenou zálivku.

Nízké a plazivé růže, které patří z podstaty věci mezi růže pnoucí (na rozdíl od nich ale nepotřebují žádnou oporu), můžete využít jako půdokryvné rostliny. Kvetou opakovaně od léta do podzimu, uvítají slunné stanoviště, na půdu náročné nejsou. Nevyžadují ani příliš péče, poměrně rychle vytvoří bohatě kvetoucí růžový koberec. Pokud přemýšlíte, čím zpevnit mírný svah, vysaďte na něj půdokryvné růže. 

Chcete zakrýt nevzhlednou zídku, starý plot, oživit pergolu nebo jen vytvořit „růžovou zeď“, která oddělí vaši zahradu od zahrady sousedů? Pnoucí růže vám v těchto případech poslouží stoprocentně – bývají velmi bohaté a bujné, snadno proto vytvoří i neprostupný živý plot. Vybrat si můžete z kultivarů velkokvětých i mnohokvětých, některé vykvétají pouze jednou ročně v červnu a červenci, jiné na podzim kvetení zopakují.

Mezi pěstovanými kultivary růží jsou nejvyšší, při dobrých podmínkách vytvoří keř až 2 metry vysoký. V zahradách se často pěstují v živých plotech a jako solitéry, oblíbené jsou v parkových výsadbách. Parkové (též označované jako sadové) růže kvetou bohatě až do prvních mrazíků, na péči i půdu jsou nenáročné, mezi růžemi patří k nejmrazuvzdornějším.