Květen 2024 – co dělat na zahradě

Seznam prací na květen si stáhněte zde.

• Vytrhávejte plevel dřív než vykvete. Myslete však na to, že trocha plevele je lepší než prázdná, holá půda. Ta se totiž nadměrně přehřeje, což způsobuje úhyn mikroorganizmů.
• Dbejte na dostatečnou zálivku, obzvlášť čerstvě vysazených rostlin. Každá zálivka by měla znamenat 5–10 l vody na 1m2. V období sucha a horka i více. Zálivku provádějte ve večerních hodinách ke kořenům rostliny. Využívejte na maximum dešťovou vodu. Pokud ji nemáte, nechte vodu z kohoutku odstát, aby měla teplotu vzduchu.
• Vodu potřebují nejen ptáci, ale také hmyz. Umístěte na zahradu jednoduchá pítka i pro ně.
• Doporučujeme vám vysadit keříčkové fazole. Nejsou náročné na kvalitu půdy (nerostou pouze v extrémně písčité nebo jílovité). Daří se jim i v polostínu, ale rychleji rostou a více plodí na slunci. Fazole (keříčkové i tyčkové) vysejte v 2. polovině května, protože klíčí v prohřáté půdě. Můžete je klidně dát do půdy s čerstvým chlévským hnojem, provzdušněná půda jim vyhovuje.
• Cukety, patizony i dýně vysévejte na záhon po 15. květnu. Předpěstovanou tykev dejte na záhon až ke konci měsíce.
• Sazenice rajčat musí mít pevný kořenový bal. Stonek by měl být silný a listy hustě nad sebou. Vytáhlé a chabé sazenice zasaďte do záhonu šikmo, zahrňte i spodní část stonku.
• Tyčková rajčata pěstujte společně s bazalkou, aksamitníkem, hlávkovým salátem, koprem, tymiánem nebo kedlubny.
• V půlce měsíce vysaďte na záhon předpěstovaný fenykl.
• Lilek miluje teplo, je náročný na humus a dobře propustnou půdu. Pěstujte ho na plném slunci a místě chráněném před větrem, nejlépe u zdi. Nezapomeňte na oporu. Zalévejte a hnojte stejně jako rajčata.
• Rebarboru přihnojujte hnojivem s vysokým obsahem dusíku. Sklízejte maximálně polovinu listů. Vždy vyčkejte než dorostou nové. Odstraňujte květenství. Řapíky vylamujte, abyste předcházeli hnilobě.
• Sklízejte chřest. Při první sklizni přestaňte podřezávat v posledních májových dnech, jinak byste měli slabé výnosy v dalším roce. Mladé rostliny se totiž oslabí. Hrůbky udržujte bez plevele. Přihnojujte dusíkatým hnojivem a během sucha zalévejte. Mezi hrůbky v 2. půlce měsíce vysejte keříčkové fazole, které budou přistiňovat půdu.
• Předpěstovanou lichořeřišnici vysaďte ven po 20. květnu, vysít ji můžete od půlky měsíce.
• Majoránku pěstujte na slunci, v humózní půdě. Vysaďte ji stejně hluboko, jako byla v květináči. Ven ji vysaďte po 20. květnu.
• Saturejku můžete na začátku měsíce vysít přímo na záhon nebo v 2. půlce vysadit sazenice.
• Od konce měsíce si vybírejte jahodníky pro množení. Měly by to být sazenice s bohatou násadou plodů. Kolem sazenic dejte slámu nebo dřevitou vlnu, plody nebudou zahnívat od mokré půdy.
• Pivoňky mohou trpět plísní (Botrytis paeoniae). Objevuje se během vlhkých a teplých dní. Poznáte to tak, že se přestanou vyvíjet poupata. Odstraňte a spalte napadená poupata i části rostliny.
• Tulipánům odstraňujte semeníky.
• Vysazujte trvalky a okrasné trávy.
• Na prázdná místa po tulipánech vysazujte letničky (od půlky měsíce).
• Zkuste kouzelnou jednoletku limonku – můžete ji po odkvětu usušit do suché vazby.
• Vřesy a vřesovce po odkvětu ostříhejte až o ⅓.
• Okrasnou mandloň ihned po odkvětu silně seřízněte.
• Dosnu indickou a begónie vysazujte po 20. květnu, jsou velmi citlivé na nízké teploty.
• Mulčujte! Ušetříte vodu, protože půda pod organickým mulčem zůstane déle vlhká.
• Vyzkoušejte do truhlíků hvozdíky karafiáty. Přes zimu je můžete uskladnit na světlém a chladném místě, takto vám vydrží několik let. Umístěte je spíše do polostínu. Nedaří se jim ve stínu, ale letní úpal jim také neprospívá.
• Na slunce se hodí libora, kterou můžete, stejně jako hvozdík karafiát, přezimovat na světlém místě při teplotě 12–18 ℃.