10.000+ druhů skladem
balení rostlin
Již v antice se používaly kosatce jako rostliny léčivé a aromatické, dokládají to nástěnné malby. Tři vnější okvětní lístky planých kosatců údajně symbolizují víru, moudrost a odvahu. Snad proto nosili tuto rostlinu při korunovaci franští králové a později za druhého křižáckého tažení přijal Ludvík VII. její stylizovanou podobu jako znak na svou korouhev. Iris je v řecké mytologii bohyně duhy, v květomluvě zase značí porozumění. Některé národy využívají hlízy v kuchyni, případně v léčitelství, k výrobě barev, voňavek a dokonce i šňupacího tabáku.
Nejlépe vyniknou v solitérních záhonech
Kosatce (Iris) jsou nenáročné, hodí se prakticky do každé zahrady. Rozdílné druhy vyžadují totiž rozdílné podmínky, proto si vybere každý. Lze je pěstovat i v nádobách. Hodí se do kompozic, nejlépe vyniknou ale na samostatných záhonech. Uplatnění naleznou i v rámci předzahrádky, na okraji jezírek i na skalkách.
Většina kosatců navíc příjemně voní. Kvetou převážně v květnu a červnu, to se ale může také lišit dle konkrétního druhu.
Květy jsou dominantní, veliké a barevně výrazné, nejčastěji modré, fialové a žluté, existují ale i růžové, hnědé nebo bílé kultivary. Všechny druhy jsou rezistentní vůči okusu divoké zvěře, uplatní se tak v otevřených zahradách.
Výsadba a péče
Červenec a srpen jsou ideální měsíce pro jejich dělení, přesazování i výsadbu nových sazenic, resp. oddenků, popřípadě cibulí. Obecně se přesazují / sázejí po odkvětu, v této době rostliny odpočívají a lze je tak i dobře zasílat, pokud si je objednáte na našem eshopu. Liší se to samozřejmě pro jednotlivé odrůdy.
Péče o kosatce se proměňuje dle konkrétních druhů.
Obecně lze říct, že sibiřské kosatce (Iris Sibirica) jsou drobnější a preferují spíše vlhčí místa, snesou i polostín.
Ideální je vysadit na jeden čtvereční metr 6-9 sazenic. Vždy je lepší je sázet ve skupině. Hodí se i jako doprovod růží, jelikož kvetou dříve.
Bradaté a německé kosatce (Iris Barbata) preferují slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Velmi dobře snášejí letní sucha. Naopak příliš mnoho vláhy může vyvolat houbové choroby. Při výsadbě do těžší půdy je nutné zajistit dobrou drenáž, například přidáním vrstvy štěrku nebo písku na dno výsadbové jamky. Na m² doporučujeme 6-7 sazenic.
Kosatec mečovitý, též známý jako Kaempferův (Iris ensata) tvoří trsy z mečovitých, ale tenčích listů, než u německých kosatců. Potřebuje na jaře velmi vlhkou až mokrou půdu, po odkvětu v létě naopak normální až suchou půdu, vysazuje se tedy především na okraje jezírek. Nesmí ale stát ve vodě.
Na m² je vhodné pořídit 6-9 rostlin podle požadované hustoty výsadby.
Do skalek volíme nižší druhy, vhodné jsou kosatce síťkované nebo kosatce nízké (Iris barbata-nana) či k. bucharský (Iris bucharica).
Kosatce je vhodné vždy jednou za tři roky po odkvětu dělit (odstranit starší části oddenků) a vyměnit jim půdu.
Při výsadbě sázíme mělce ve sponu 30-40 cm, vrchní část oddenků by měla zůstat obnažena. Po vysazení je dobré zkrátit listy ze šikma na polovinu, snížíme tak výpar a rostlina se snáze ujme. Záhony s kosatci je třeba plít velmi citlivě, aby nedošlo k poranění hlízy. Na zimu doporučujeme zakrýt záhon chvojím nebo mulčem, aby mráz oddenky zcela neodhalil.
Pokud vyberete správné stanoviště a dodržíte základní pravidla péče, vydrží vám a bohatě pokvetou po mnoho let, až desetiletí.
