10 tipů na rostliny pro opylovače

Agastache patří mezi nejoblíbenější letní trvalky pro opylovače. Husté klasy drobných kvítků jsou plné nektaru a lákají včely, čmeláky i motýly celé léto. Listy provoní zahradu kořenitou, lékořicovou vůní. Je poměrně nenáročná a odolná vůči suchu, takže se hodí i do záhonů s minimální zálivkou. Vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou, spíše sušší půdu – půdu je vhodné prokypřit pískem nebo štěrkem, aby se u kořenů nedržela voda.

Agastache 'Beelicious Purple'

• Je trvalka s výraznými fialovými květními klasy, které kvetou celé léto a lákají včely a čmeláky.
• Vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu, snese i sušší podmínky. Přemokření naopak nesnáší, zejména v zimě.
• Je mrazuvzdorná do −26 až −29 °C, přesto se ve vlhčích a chladnějších lokalitách doporučuje lehká zimní ochrana (např. jehličnatým chvojím), hůř snáší kombinaci mrazu a promáčené půdy než mráz samotný.

Agastache svraskalá (Agastache rugosa)

• Je statnější druh s drobnými fialovými květy v hustých klasech, které kvetou od srpna do září a spolehlivě lákají včely i motýly.
• Dorůstá 80–100 cm a do šířky 40–60 cm, proto se hodí spíš do zadní části záhonu nebo jako solitéra v bylinkové zahradě.
• Odkvetlé klasy můžete během léta odstřihávat pro delší kvetení, staré stonky pak sestřihněte až na jaře.

Nabídku všech agastache najdete tady.

Při výběru růže na zahradu nemusíte volit mezi krásou a užitečností. Jednoduché a poloplné květy s otevřeným středem a viditelnými tyčinkami jsou pro včely a čmeláky mnohem přístupnější než plnokvěté. Hmyz se snadno dostane k nektaru i pylu. Přesně takové jsou naše růže z řady „Bee“: Rosa 'Bee Gold', 'Bee Mel' a 'Bee Proud'.

Růže vysazujte na slunné až polostinné místo s propustnou, na živiny bohatou půdou. Díky výborné odolnosti vůči chorobám a mšicím jsou nenáročné na péči. Stačí jim pravidelná zálivka v prvním roce po výsadbě, jarní přihnojení a lehký jarní řez, kdy odstraníte suché a poškožené výhony.

Rosa 'Bee Gold'

• Světle žluté, pětilisté květy připomínající divoké růže rozkvétají mezi prvními už brzy na jaře a k jejich nektaru se sletují včely i čmeláci.
• Kompaktní kultivar a hodí se do záhonu i nádoby.
• Na podzim potěší dekorativními červenými šípky. 

Rosa 'Bee Mel'

• Kvete bohatými trsy růžových květů, které se objevují ve velkém počtu na jednom stonku a kvetou nepřetržitě od léta až do pozdního podzimu.
• Silný, vzpřímený růst z ní dělá skvělou volbu do záhonů, do nízkého živého plotu nebo do nádoby.

Rosa 'Bee Proud'

• Sytě červené poupata se rozvíjejí do oranžovo-lososových květů se žlutým středem. Tato barevná kombinace na zahradě zazáří a láká hmyz od časného léta až do pozdního podzimu.

Zavinutku opylovači milují. Její roztřepené, trubkovité květy v hustých hlávkách jsou plné nektaru a přitahují včely, čmeláky i motýly po celé léto. Voní po bergamotu. Vysazujte ji na slunné až polostinné místo do humózní, středně vlhké, ale propustné půdy. Pro zdravé listy a bohatší kvetení volte místo s dobrým prouděním vzduchu.V suchých obdobích zalévejte u báze rostliny, aby listy zůstávaly suché (omezíte tím riziko padlí). 

Monarda 'Bee Pretty'

• Kompaktní kultivar s levandulově růžovými květy, která kvete bohatě po celé léto a je velmi odolná vůči padlí.
• Dorůstá do výšky 30–60 cm, takže se hodí do menších záhonů i nádob na terase. 

Monarda 'Bee-Lieve'

• Zavinutka s jemně růžovými květy, které vyrážejí z nápadných tmavě vínových poupat. Vytváří hezký barevný kontrast už předtím, než rozkvete.
• Dorůstá 35–45 cm a stejně jako ostatní odrůdy řady Bee-You je vyšlechtěná s dobrou odolností vůči padlí. 

Monarda 'Bee-Pure'

• Sytě fialové, mírně zvlněné květy kvetou od července do září.
• Dorůstá kolem 40 cm výšky a 30–40 cm šířky. 

Perovskie (Perovskia) patří mezi polokeře pro suché, slunné zahrady přátelské k opylovačům. Drobné, ale nesčetné modrofialové kvítky na dlouhých latách kvetou od léta až do podzimu a spolu s aromatickým, stříbřitým olistěním spolehlivě lákají včely, čmeláky i motýly.

• Vyžaduje plné slunce (alespoň 6–8 hodin denně), jinak nekvete bohatě a rozvaluje se.
• Daří se jí v propustné, spíše písčité nebo štěrkovité půdě, snáší i chudší stanoviště, kde by se jiným rostlinám nedařilo.
• Po zakořenění je velmi odolná vůči suchu, zalévat je potřeba hlavně v prvním roce po výsadbě; přemokření naopak nesnáší a v mokré půdě snadno uhnije.
• V našich zimách přezimuje bez zvláštní ochrany.
• Na jaře ji zkraťte seříznutím na výšku 20–30 cm nad zemí, podpoříte tím kompaktní tvar a bohatší kvetení. 

'Zephyr Blue'

• Kompaktní, vzpřímeně rostoucí odrůda, výška i šířka jen 30–45 cm.
• Nebesky modré květy od léta do podzimu.
• Ideální do nádob a menších záhonů.

'Blue Spire'

• Klasická, vzrůstnější odrůda – 100–150 cm.
• Fialově modré květy v bohatých latách, kvete pozdě v létě a na podzim.
• Nositelka ocenění RHS Award of Garden Merit.

'Steel Blue'

• Výška kolem 100 cm, šířka do 50 cm.
• Levandulově modré květy na štíhlých stříbřitě šedých stoncích.
• Kvete od července do září.

'Lacey Blue'

• První výrazně nízká odrůda perovskie, jen 45–60 cm, do šířky se ale rozrůstá víc (60–90 cm).
• Modrofialové květy, šedozelené aromatické listy.
• Poloviční výška oproti 'Blue Spire', vhodná i do menších záhonů.

'Silvery Blue'

• Kompaktní odrůda, 50–100 cm vysoká, užší habitus.
• Purpurově modré květy na výrazně stříbrných stoncích a listech.
• Kvete v pozdním létě a na podzim.

Svíčkovec lindheimerův okouzlí vzdušnými, motýlovitými květy, které se v mírném vánku houpou na tenkých, drátovitých stoncích celé léto až do podzimu. Díky dlouhému a bohatému kvetení je vyhledávaným zdrojem nektaru pro včely, a to i v suchých a slunných částech zahrady, kde se jiným trvalkám nedaří.

• Svíčkovci vyhovuje plné slunce, snese i lehký polostín. Potřebuje propustnou, spíše chudší až středně úrodnou půdu, v těžké a mokré půdě, zejména v zimě, snadno hnije.
• Po zakořenění je velmi odolný vůči suchu, zalévejte hlavně v prvním roce po výsadbě.
• Na jaře celý trs seřízněte nízko nad zemí, aby znovu bohatě obrazil.
• Hodí se do štěrkových a přírodních záhonů, kompaktnější odrůdy i do nádob na terase.

Tři tipy za naší nabídky

Svíčkovec lindheimerův (bez kultivaru)

• Vzrůstná, statná rostlina (90–150 cm),
• bílé květy postupně růžovějící, vzdušné a motýlovité,
• skvělá do zadní části záhonu nebo jako solitéra.

'Gambit Rose Bicolor'

• Kompaktní odrůda, jen kolem 50 cm,
• dvoubarevné květy – bílé s tmavě růžovým okrajem,
• vhodná do popředí záhonu i do nádob.

'Geyser Pink'

• Střední výška 30–70 cm,
• sytě růžové květy, dlouze kvete od června do října,
• nenáročný, hodí se i do menších záhonů.

Sasanka hupejská rozkvétá v době, kdy většina trvalek dokvetla nebo odkvétá. Od srpna až do října nabízí velké, talířovité květy, které jsou v podzimní zahradě jedním z posledních vydatných zdrojů nektaru pro včely a motýly. Navíc se jí daří i v polostínu, takže s ní oživíte i méně slunná místa zahrady.

• Sasance nejlépe vyhovuje polostín. Snese i mírnější slunce, ale silnému poledními žáru je lepší se vyhnout.
• Potřebuje humózní, propustnou půdu, která zůstává stále mírně vlhká. Zamokření ani přeschnutí jí nesvědčí, pomůže proto přidat do půdy kompost a mulčovat.
• Pravidelně zalévejte hlavně po výsadbě a v suchých obdobích.
• Sasanky jsou dobře mrazuvzdorné (zvládnou -20 až -25 °C), v chladnějších a vlhčích lokalitách je ale vhodné je na zimu lehce zamulčovat listím nebo kůrou.
• Odkvetlé a suché lodyhy nechte přes zimu jako přirozenou ochranu a seřízněte je až na jaře, kdy je také dobré přihnojit kompostem.
• Starší trsy lze po několika letech rozdělit a omladit.
• Hodí se pod stromy, keře i do polostinných záhonů.

Tři tipy z naší nabídky:

'Alando White'

• Výška 60–80 cm, šířka kolem 50 cm,
• čistě bílé květy se žlutým středem.

'Alando Pink'

• Výška 80–100 cm,
• jemné, talířovité růžové květy.

'Alando Double Rose'

• Plné květy v syté růžové barvě, oproti jednoduše kvetoucí 'Alando Rose' nabídne plnější, bohatší vzhled,
• výška podobně jako u ostatních odrůd Alando, cca 60–90 cm.
  
  

Třapatkovka patří k nejvděčnějším letním trvalkám. Velké květy s výrazným vystouplým středem jsou doslova nabité nektarem a pylem a od června do srpna se na nich střídají včely, čmeláci i motýli. Navíc odkvetlé středy můžete přes zimu ponechat, poslouží jako zásobárna semínek pro ptáky a zajímavý zimní akcent v záhonu.

• Třapatkovka potřebuje slunné stanoviště.
• Vyhovuje jí propustná, spíše písčitá až štěrkovitá půda. 
• Snáší i krátkodobé sucho, při delším období bez srážek vyžaduje zálivku.
• Odkvetlé květy odstřihněte pro podporu dalšího kvetení.
• Na jaře staré lodyhy seřízněte těsně nad zemí, ať trs znovu bohatě obrazí.
• Třapatkovky jsou velmi mrazuvzdorné a v našich zimách přezimují bez zvláštní ochrany.

Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)

• Nejznámější a nejrozšířenější druh. 
• Existuje v různých barevných variantách a výškách.

Třapatkovka bledá (Echinacea pallida)

• Má tenčí, nápadně visící okvětní lístky, které dodávají květu jemný, éterický vzhled, jako by z něj vlály stužky.
• Barva je světle růžová až narůžověle fialová.
• Roste vzpřímeně, dorůstá kolem 120 cm, ale do šířky zůstává skromnější (40–60 cm).
• Kvete od června do srpna, o něco dřív odkvétá než E. purpurea. 

Hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) je nenápadná, ale u opylovačů nesmírně oblíbená trvalka. Jeho kulaté, polštářkovité květy s jemně vystouplými tyčinkami připomínají malé jehelníčky. Modrofialové až růžové květy kvetou dlouze od června až do podzimu a patří mezi nejvyhledávanější zdroje nektaru pro včely, čmeláky i motýly v celé zahradě.

• Hlaváči nejlépe vyhovuje plné slunce, v polostínu poroste, ale kvete méně bohatě.
• Potřebuje lehkou, propustnou, spíše písčitou nebo štěrkovitou půdu, v těžší jílovité půdě je vhodné před výsadbou přidat písek nebo štěrk, protože přemokření hlaváč nesnáší.
• Po zakořenění je hlaváč docela nenáročný a dobře snáší i krátkodobé sucho. Zalévejte proto jen v suchých obdobích a hlavně v prvním roce po výsadbě.
• Půdu můžete zamulčovat, aby si lépe udržela vláhu, mulč zároveň omezí plevel.
• Pravidelné odstraňování odkvetlých květů podpoří další kvetení.
• Jako řezaná květina vydrží dlouho ve váze.

Rozchodníky patří mezi nejcennější trvalky pro opylovače v době, kdy jich většina už odkvetla. Ploché nebo kulovité chocholíky drobných hvězdicovitých kvítků produkují velké množství nektaru i pylu a od srpna do podzimu se na ně slétají včely, čmeláci i motýli. Odkvetlá suchá soukvětí můžete nechat přes zimu jako dekoraci.

• Vyhovuje jim plné slunce a suchá, propustná, spíše chudší půda – v těžké a mokré půdě snadno uhnijí. Proto je dobré při výsadbě přimíchat písek nebo štěrk.
• Po zakořenění jsou rozchodníky velmi odolné vůči suchu. Díky masitým listům si samy vytvářejí zásobu vody a zalévat je třeba jen výjimečně.
• Hnojení není potřeba, na přehnojené půdě trsy řídnou a padají.
• Odkvetlé lodyhy ponechte přes zimu a seřízněte je až na jaře.
• Trsy je vhodné po několika letech rozdělit, aby se omladily a znovu hustě kvetly.
• Jsou mrazuvzdorné do -20 až -24 °C a v našich zimách přezimují bez ochrany.

Rozchodník nachový (Sedum telephium)

• Statnější druh, 40–60 cm vysoký, se sytě zelenými, dužnatými listy a plochými chocholíky drobných hvězdicovitých květů v odstínech růžové až purpurově červené.
• Kvete od srpna do října.
• Skvěle se hodí do štěrkových a stepních záhonů, na skalky i do smíšených výsadeb se suchomilnými trávami nebo do nádob.

Rozchodník nádherný (Sedum spectabile)

• Oproti nachovému rozchodníku má nápadně modrozelené, ojíněné listy a kulatější, hustší chocholíky sytě růžových květů.
• Dorůstá podobné výšky, 40–60 cm, kvete o něco dřív, od srpna do září.
• Je stejně nenáročný a suchomilný jako rozchodník nachový.

Divizny patří k nejvýraznějším vertikálním prvkům trvalkových záhonů. Vysoké, hustě olistěné květní klasy postupně rozkvétají a po celé léto nabízejí bohatou zásobu nektaru a pylu. Zvlášť oblíbené jsou u samotářských včel a čmeláků, kteří se po nich doslova batolí od časného rána. 

• Divizny potřebují plné slunce a propustnou, spíše chudší, písčitou až kamenitou půdu. V těžké nebo mokré půdě jim hrozí hniloba kořenů.
• Po zakořenění jsou velmi odolné vůči suchu a zalévat je potřeba jen ve výjimečně suchých obdobích.
• Přihnojování jim neprospívá, bohatě kvetou i na chudé půdě.
• Odkvetlé klasy můžete odstřihávat nebo je nechat dozrát. Většina druhů je dvouletých až krátce žijících trvalek, které se rády a ochotně samy vysévají, takže se v zahradě samy udrží. 

Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum)

• Nejčasněji kvetoucí z našich třech tipů.
• Dorůstá kolem 80 cm a kvete už v květnu a červnu.
• Nese nápadné fialové až purpurové květy v řídkém klasu.
• Je mrazuvzdorná do −17 až −20 °C . 

Divizna švábovitá (Verbascum blattaria)

• Statná, ale útlá dvouletá rostlina dorůstající až 130 cm, s drobnými žlutými květy, které se objevují od června do srpna.
• Ochotně se sama vysévá.
• Mrazuvzdorná do −17 až −20 °C.

Divizna černá (Verbascum nigrum)

• Nejvzrůstnější z trojice, dorůstá až 140 cm.
• Světle žluté květy s nápadnými purpurově fialovými, chlupatými tyčinkami uprostřed tvoří hezký barevný kontrast.
• Kvete od června do srpna, vyžaduje vápenitou, dobře odvodněnou půdu.
• Je výrazně mrazuvzdornější než předcházející dva druhy, zvládne až −26 až −29 °C.