RŮŽE: průvodce výsadbou a péčí

Co udělat ihned po doručení zásilky?

Kontejner s rostlinou ponořte do nádoby s vodou alespoň na půl hodiny. Namočit by se měla ovšem pouze kořenová část rostliny, větvičky a listy musí zůstat suché. Nemáte-li možnost růže ponořit do nádoby, důkladně je zalijte ke kořenům. Rostliny postavte na přistíněné, ale světlé a vzdušné místo.

Obecné pokyny pro výsadbu

Vyberte pro danou rostlinu vhodné stanoviště a připravte si odpovídající substrát.

Při výsadbě nepřehnojujete. Dávky hnojiva doplníte, až se rostlina ujme.
V místech, kde nemůžete zaručit pravidelnou a častou zálivku po výsadbě, přidejte do substrátu sorpční přípravek na bázi hydrogelu, který rostlinám usnadní hospodaření s vodou.

Po výsadbě vždy důkladně zalijte a dbejte o pravidelnou zálivku aspoň nejbližších 6 týdnů. Celé první vegetační období za sucha zalévejte. 

Kdy je vhodná doba výsadby?

Prostokořenné růže se sázejí brzy zjara nebo v říjnu. 

Kontejnerované růže můžete sázet po celou sezonu, tedy i v létě. 

Kam je zasadit?

Růže potřebují dostatek slunce, ale ne přímý úpal. Dobře prospívají i v mírném polostínu. Mají rády mírné proudění vzduchu. 

Popínavé růže nesázejte těsně ke zdi ani do suché půdy pod převis střechy ani do přílišné blízkosti stromů.

V jakém substrátu růže nejlépe prospívají?

Nejvhodnější je živná hlinitopísčitá až hlinitá půda, slabě kyselá až neutrální, dostatečně vzdušná, dobře přijímací vodu (k tomu pomůže obohacení půdy o kompost). Půdu, které nesplňuje takové podmínky, promíchejte se substrátem na růže. Kompost použijte výhradně na dno výsadbové jámy. Na místech, kde již růže rostly, vyměňte původní zeminu v jámě za novou. 

Těžké půdy můžeme zlepšit přidáním kompostu, písku a dřevitého popela.

Na jakou vzdálenost se růže vysazují?

Vzdálenost při výsadbě závisí na velikosti keře v dospělosti. Tu najdete u karty dané růže na našem e-shopu.

• Miniaturní růže (vhodné i do skalek) vysaďte na vzdálenost 20–30 cm.
• Mnohokvěté a velkokvěté růže na 40–50 cm (budete potřebovat 6–8  rostlin/m2).
• Pokryvné vysaďte s rozestupem 50 cm, sadové cca 1 až 3 metry od sebe podle velikosti.
• Pnoucí růže potřebují rozestup 1,2 až 2 metry (při volném pěstování na pyramidách i 3 metry).
• Stromkové růže na vzdálenost kolem 1 metru (u miniatur s nízkými kmínky 50–60 cm).

Jaké nářadí budete při výsadbě potřebovat?

Rýč, rycí vidle, u popínavých růží úvazky a vhodnou oporu, dvoubřité zahradnické nůžky. Nezapomeňte na rukavice, ochrání vás proti trnům.

Co byste měli vědět před výsadbou?

Vždy dodržte správnou polohu tzv. místa štěpování. To je zbytnělá část, která tvoří na štěpovaných růžích přechod mezi naočkovanými či naroubovanými částmi a podnoží s kořeny. Toto místo je velmi citlivé na mráz, při výsadbě dbejte, aby zůstalo v zemi cca 5 cm pod úrovní terénu. Stromkové růže mají štěpování až v korunce, proto je sázejte zešikma, snáze se před zimou ohýbají k zemi. Ostatní typy růží sázejte rovně. Neštěpované (pravokořenné) růže místo štěpování nemají.

Výsadba růží 

Rostlinu v kontejneru ponořte do vody a nechte nasáknout. Když přestanou z půdy v kontejneru vycházet bublinky, je dostatečně zavlažený.
Připravte dostatečně širokou a hlubokou jámu (ideálně na 2 rýče). Dno a okraje jámy prokypřete rycími vidlemi.
Na dno jámy dejte vyzrálý kompost a můžete přimíchat hrst rohoviny nebo dřevitého popela. Spodní vrstvu lehce překryjte zeminou a nepřidávejte žádná minerální hnojiva.
Vyjměte růži z plastového kontejneru. Pokud má růže další rašelinový obal na kořenech, nesundávejte ho, v zemi se rychle rozloží sám.

Usaďte růži do výsadbové jámy tak, aby místo štěpování bylo asi 5 cm pod zemí. Růži tedy vysazujete hlouběji, než rostla v kontejneru. 

• K popínavým a stromkovým růžím opatrně umístěte oporu.
• Částečně zasypte jámu zeminou, utužte ji kolem růže a zalijte.
• Dosypte zeminu.
• Za vegetace vytvořte malou prohlubeň kolem rostliny. Na jaře a na podzim, kdy nemají růže ještě listy, naopak navršte kolem rostliny malý kopeček. A opět zalijte růži ke kořenům. 
• Popínavé a stromkové růže upevněte k opoře zahradnickým lýkem nebo speciálními plastovými spojkami. Stromkové růže vyvažte jak v místě očkování (těsně pod korunkou), tak uprostřed kmínku.
• Po vysazení růži vydatně zalijte (cca 10l vody na jednu sazenici).
• Doporučujeme si každou růži označit jmenovkou s názvem a datem výsadby.

Výsadba kvetoucích růží do nádob a truhlíků

1. Vyberte dostatečně velkou a hlubokou nádobu. Počítejte s tím, že růže poroste a potřebuje prostor pro kořeny. Nádobu volte vždy podle budoucí velikosti růže v dospělosti.
2. Naplňte dekorativní nádobu u dna keramzitem do výšky 5–10 cm a na něj dejte směs zahradnického substrátu s kompostem a substrátu pro růže.
3. Vyjměte rostliny z kontejneru a přesaďte do ozdobné nádoby. 
4. Vyplňte mezery mezi rostlinami substrátem.  
5. Přitlačte, zalijte, podle potřeby doplňte substrát.  

Potřebují růže nastýlku?

Záhon můžete nechat volný anebo pokrýt mulčem pro růže či kvalitní piniovou kůrou. Lze použít i listí nejlépe přejeté sekačkou nebo proschlou posekanou trávu ve vrstvě cca 5 cm. Běžný kůrový mulč růžím nevyhovuje.

Na co jsou růže citlivé?

Růže zalévejte ke kořenům, předejdete šíření houbových chorob. Nikdy nevlhčete listy růží.

Jak růže hnojit?

V prvním roce po výsadbě není třeba růže hnojit, obzvlášť pokud jste použili substrát určený pro růže. V dalších letech budou růže potřebovat doplnit základní prvky (dusík, fosfor, draslík, vápník, železo a hořčík). Jejich požadavkům bude vyhovovat běžné organické hnojivo nebo hnojivo namíchané speciálně pro růže. Růže se hnojí převážně v předjaří, potom v době, kdy začínají tvořit poupata, dále koncem června a na přelomu října a listopadu.

Vhodným doplňkem ke hnojení může být slupka z bio banánu, když jí jemně zapracujeme do zeminy k růži, postupně se rozloží a dodá do půdy draslík a fosfor. Stejně tak je dobré přidat k zemině trochu dřevitého popela.

Zálivka

První rok po výsadbě je důležitá vydatná zálivka, aby růže dobře zakořenila do hloubky.  Dále zaléváme jednou za 10–14 dní vydatně, tj. 30–50 l na m². Za suchého počasí, cca 1x za 5–6 dní odstátou, nejlépe dešťovou vodou větší dávkou ke kořenům. Nikdy nezaléváme za prudkého slunce. Nejlépe brzy ráno nebo večer.

Řez

Hlavní řez provádíme na jaře (většinou v průběhu března nebo dubna) ještě před rašením prvních oček (tj. pupeny, ze kterých rostou nové výhony). Odstraníme veškeré staré odumřelé nebo namrzlé dřevo i namrzlé nové výhony. 

Na půl poškozené výhony krátíme až do zdravého dřeva. Odřízneme výhony rostoucí směrem dovnitř.

Velkokvěté růže krátíme na 3 až 6 oček.

• Pnoucí růže není nutné seřezávat, pouze u starších keřů odstraníme ty výhony, které již nekvetou.
• Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez. Odstraníme případné zmrzlé nebo jinak poškozené výhony a celkově lze keř prosvětlit. Zkrátíme konce příliš slabých nebo proschlých výhonů.
• Botanické růže neřežeme. Pouze odstraňujeme suché nebo nezdravé větve.
• Miniaturní růže seřezáváme na polovinu původní výšky odrůdy. Opatrně odstřihneme odumřelé části.
• Stromkové růže řežeme hlouběji, aby se snížila váha koruny.

Další péče v průběhu roku

• Pravidelně okolo růži plejeme a mělce okopáváme, kypříme půdu. 
• Včasným zaštipováním upravujeme růst příliš bujných výhonů zastřihnutím na 3 očka.
• Odstraňujeme také tzv. vlky (výhony rostoucí přímo z podnože), někdy se podaří je jemně vytrhnout. Jinak je nutné odhalit podnož a výhon vyříznout.
• Ještě před opadnutím okvětních plátků odstřihneme odkvétající květy.

Zazimování

• Od září již růže nezastřihujeme, necháme vyzrát dřevo, nezaléváme.
• Před příchodem mrazů je naopak třeba vydatná zálivka.
• V listopadu kypříme půdu a růže tzv. nakopčíme, tj. přihrneme zeminu, případně lze přidat kompost do výšky přímo ke kořenovému krčku. Před zakrytím keře zbavíme listů a odřízneme nevyzrálé výhony.

Též přikryjeme růže chvojím.

Korunky stromkových růží odlistíme a opatrně ohneme k zemi, upevníme tyčkami a zakryjeme půdou a chvojím.

Zimní kryt odstraňujeme většinou začátkem dubna, postupně a vždy za mračného dne.

RADY A TRIKY:

Záhonové růže nejvíce vyniknou ve skupině. Mnohem lépe vypadá, sázíme-li takto pouze jeden konkrétní druh, než jejich kombinace. 

Vhodné je pořídit vždy lichý počet sazenic, 3 ks sázíme do trojsponu, u 5 a více už je lepší uvažovat oválnější tvar.

Podle velikosti daného druhu sázíme do vzdálenosti 35 - 50 cm. Dostatečný prostor umožní lepší proudění vzduchu, růže pak budou méně náchylné na houbové choroby.

Růže lze ale skvěle kombinovat i s trvalkami v záhonech a rabatech. Vybíráme druhy, které mají podobné nároky na stanoviště, vláhu a živiny - tj. vyžadují živnou, mírně vlhkou půdu, pravidelnou zálivku a plné slunce. Nesmí jít o druhy, které se příliš rozrůstají, růže potřebuje mít svůj prostor pro zdárný růst.

Růže nerady soutěží o sluneční světlo, vodu nebo živiny. Při výsadbě umístěte doprovodné rostliny alespoň 30 cm od báze růže, abyste udrželi dobrou cirkulaci vzduchu a kořeny růží měly dostatek prostoru.

Vysoké doprovodné trvalky - stračky, sléz, kleopatřina jehla, astry, náprstníky, topolovky.

Střední a nízké doprovodné trvalky - kakosty (Geranium x cantabrigiense, Geranium collinum, Geranium pratense, Geranium sanguineum, Geranium cinereum a další), řebříček bertrám, šáter,  dlužichy, orlíčky, kopretiny, upolíny, rozrazily, jirnice.

Perfektně se k růžím hodí i různé okrasné traviny (např. kavyl péřovitý, metlice trsnatá, proso prutnaté, bezkolenec modrý, psárka luční, 

Výsadbu lze uvažovat buď z druhů, které kvetou ve stejnou dobu jako růže a květy je tak barevně a jinak doplňují. Nebo naopak uvažovat druhy, které pokvetou dříve a prodlouží tak kvetení celého záhonu. Časté je doplnění růžových záhonů o cibuloviny. Ty jarní vás potěší než se růže olistí a vykvetou. Z později kvetoucích cibulovin skvěle ladí okrasné česneky. 

Hezká je kombinace pivoněk a růží. Při výsadbě je ale třeba myslet na dostatek prostoru pro jednotlivé sazenice. Rostou totiž pomalu.

Růže do vázy - růže jsou známou rostlinou k řezu, když dostanou vhodnou péči, vydrží po mnoho dní a krásně voní.

Růže k řezu sklízíme nejlépe v podvečer, vybíráme velká poupata jen malinko se rozvíjející. Stonek do vázy řežeme dlouhý jen podle výšky nádoby, necháváme je zbytečně dlouhé. Je to kvůli růži, která v záhonu zůstane, čím více asimilační plochy jí vezmeme, tím jí komplikujeme další růst.

Nejvhodnější jsou velkokvěté růže.  Abysme rostliny zbytečně neoslabovali, ponecháme alespoň dvě třetiny květů na keři.

Uříznutou růži seřízneme ostrým nožem sešikma, řez má být dlouhý 2 - 3 cm, odstraníme listy z dolní části, aby ve váze nedošlo k jejich zahnívání a ihned umístíme do vázy s vodou. Vázu máme ideálně na chladnějším místě. Pokud chceme růže darovat, nejlepší je, je předtím uchovávat i s vázou v lednici. 

K prodloužení doby kvetení ve váze se doporučuje přidat i malé množství cukru (max. 15g na jeden litr vody).

Vodu nejlépe každý den měníme za čerstvou a vždy znovu seřízneme stonek dlouhým šikmým řezem.