Z důvodu vysokého zájmu v jarní sezoně se může termín expedice prodloužit

hořec křížatý

Hořec křížatý a modrásek hořcový: když květ a motýl potřebují jeden druhého

5.8.2025
5 minut čtení

Hořec křížatý (Gentiana cruciata) není jen okrasná trvalka, která svými sytě modrými květy zdobí zahrady od července do září. V české přírodě hraje mnohem významnější roli – je klíčovou rostlinou pro přežití vzácného motýla modráska hořcového (Phengaris alcon).

Tento nenápadný modrý motýl má totiž velmi zajímavý životní cyklus, který se neobejde bez květů hořce křížatého a mravenců.

Samice v období července a srpna kladou velká nápadná bílá vajíčka na svrchní stranu horních listů nebo do rozvíjejících se květních poupat hořce. Na velkou rostlinu mohou naklást několik desítek vajíček. Vylíhnuté housenky se vyvíjejí v květech a semenících dva až tři týdny, v jednom květu jich může být nejvýše okolo pěti, při větším počtu a nedostatku potravy propuká kanibalismus. Za dva až tři týdny housenky z květů vylezou a spadnou na zem pod rostlinu.

Bezmocné housenky na zemi čekají na mravenčí adopci: vypouštějí chemické látky, kterými se maskují, a vydávají se za mravenčí larvy. Na druh mravenců nejsou náročné, může to být téměř kterýkoli druh z rodu Myrmica, jenž se v lokalitě vyskytuje. Nutnou podmínkou je, aby housenky nebyly od nejbližšího mraveniště vzdáleny více než 2 m, protože mravenci rodu Myrmica necestují dále od mraveniště a housenky by uhynuly.

Nalezenou motýlí housenku mravenci odnesou do mraveniště, kde ji uloží mezi mravenčí larvy, a dělnice ji krmí. V mraveništi bývá z počátku průměrně 5 až 10 housenek, přičemž jejich mortalita bývá – podle druhu mravenců – 80 až 90 %. V mraveništi jsou housenky také často parazitovány lumkem Ichneumon eumerus. Počátkem léta se větší housenky zakuklí a zhruba za tři týdny se vylíhnou dospělci. Ti již nejsou před mravenci chráněni a urychleně opouštějí mraveniště. Menší housenky zůstávají v mraveništi a nechávají se krmit ještě další rok. (zdroj Wikipedia)

Významný návrat hořce křížatého k nám přinesl i projekt v Milovicích. Díky pastvě divokých koní, zubrů a praturů se zde podařilo obnovit pestrou stepní vegetaci a tím i podmínky pro přežití hořce i modráska. V místech, kde byl dříve hořec na ústupu, se dnes opět modrá květy a spolu s ním se vrací i motýli.

Hořec křížatý není jen krásná trvalka do zahrady – je symbolem toho, jak jsou v přírodě rostliny a živočichové propojeni. Ať už ho potkáte v přírodní rezervaci, nebo si ho vysadíte doma, vždy nese v sobě kus příběhu o křehké rovnováze mezi květem a motýlem.

Hořec křížatý jsem v druhé půlce července jela fotit do Přírodní rezervace v Milovicích, odkud jsou i fotky pod článkem.